Zkušenost z Motola
Ahoj Káčo,
moc ti přeju, že vše tak dobře dopadlo.
Bylo pro mě zajímavé číst tvé zkušenosti z Motolské nemocnice. Já jsem v Motole rodila, což bylo super - snad jen novorozenecké sestry nebyly nic moc. Když ale byly Kristýnce tři týdny, poslali nás z pohotovosti do Motola na pozorování, protože začala zvracet obloukem. Také nás přijímali v noci, ale asi jsme měli větší kliku na příjem, kde byli všichni moc hodní. Byli jsme na jiném oddělení, kde byl jeden pokoj pro kojící matky. Byl bohužel obsazený, takže mi hrozilo také křeslo. Pro mě to byl ovšem obrovský problém, protože Kristýnka odmítala kojení vsedě. Mateřský pokoj byl o patro níž a já tenkrát kojila třeba i po hodině. Nakonec se vyřešilo dost kuriozně - byl totiž víkend a pár dětí bylo doma. Zbyla tam jedna postel na kolečkách pro větší děti, což stačilo - se svými 164 cm jsem se v ní na boku se skrčenýma nohanma vyspala. Všechny doktory jsem tím dost rozesmávala, ale byla jsem vděčná, že mám pohodlí a můžu být s miminkem. Měly jsme naštěstí celý pokoj pro sebe - bylo tam totiž jinak asi šest postýlek. Další výhodou bylo, že jídelnička byla na oddělení, ale většinou jsem ani nestčila zjistit, že už jídlo přivezli, takže jsem buď nejedla nebo měla všechno studené. Návštěvy byly taky dobré, manžel tam byl se mnou až do noci. Jinak sestry i doktoři byli fajn, i když díky víkendovému režimu jsme jich moc neviděla. Akorát jsem Kristýnku pořád vážila a sledovala, jestli neblinká. No a za dva dny nás pustili domů s tím, že dítě je v pohodě. Blinkání sice doma pokračovalo, ale už v mírnější intenzitě a dodnes jsme se toho úplně nezbavili - už ale neohazuje postýlku.
Důležité je, že jste to přežili ve zdraví a je vše v pořádku.
ahoj Milka
Odpovědět