pěkně napsané :-)

Tak to já měla porod celkem nadlouho, o půlnoci mi praskla voda, manžela z porodnice poslali domů. V jednu odpoledne mu zavolali, že by mohl přijít, byla jsem na tom dost psychicky špatně,že jsem tam byla sama a pořád nic. Nějak jsem se neotvírala. Malej se narodil až o půl 7 večer. Zážitek děsný. To šití už pak bylo celkem v poho, trochu to asi bolelo, ale dobrý.Jinak mě dost štvalo, že mě v noci dali na pokoj k mamine která byla těsně po porodu a měla tam už i miminko. No a mě tam braly stahy, kroutila jsem se na posteli, tak jsem celou noc prochodila po chodbě, abych je nerušila.Ani mi nechtěli půjčit balon, na ulevení, že na to mám času dost. Tohle chování sester bylo dost drsné, na to nevzpomínám ráda. Nakonec jsem u porodu měla takovou starší sestru, myslím, že kdyby mi tenkrát se svými 90kg nelehla na břicho, asi tam mám malého dodnes :-). Jinak v záři čekám po 5,5 letech druhé mimi - obavy jsou.