Re: Prosím,

Maceško,
ráno jsem četla komentáře pod článkem o feminismu. O tom, jaká je oběť být něčí ženou, jak strašlivé je být matkou, jak žena po třicítce ztrácí sebevědomí, jak jsou matky po třicítce jen uměle oplodňované a mateřství jsou riziková, jak je normální, že padesátiletý páprda opustí ženu se kterou 30 let žil a najde si o 20 let mladší ženu.

Nechtělo se mi reagovat. Ani se mi nechtělo ptát některých přispěvatelů, co dělají na RODINĚ. když ty děti jsou táááková hrůza a oběť, a co budou dělat, až jim bude 50, a co a s kým budou dělat, až jim bude 70 let. Co by ti, co to všechno psali říkali na tvoji oběť, tvoji práci? Ty pro ně musíš být přinejmenším mimozemšťan.
Díky Maceško, že aspoň některé lidi naplňuje péče o děti, a o druhé. Že ne všude je to o penězích a kariéře a tom strašném obětování se, za kterým kouká jen a jen lenost a pohodlnost.
Tys mě dneska tak potěšila - dík za všechny, kterým pomáháš - počítám se mezi ně.