Re: Přátelé

Macecko,

nadherny clanek, vsechny tve prispevky jsou balzam pro dusi:-)

Ja myslim, ze je to opravdu tak, ze vztah mezi ditetem a prarodicem ci jinym pribuznym se odviji prave od toho, jak se k diteti chova ten dospely. Dite velmi brzy rozpozna, jestli je pro babicku nebo dedecka dulezite, jestli mu venuji pozornost, jestli jsou s nim radi a ne z povinnosti. A to se potom odrazi i na tom, jak se dite bude k prarodici chovat, az bude starsi. Ukolem rodicu je myslim jim v jejich vztahu neprekazet, neprenaset pripadne averze na dite, neovlivnovat dite a nechat ho si vybudovat ten vztah podle sveho. Ono ale prave hodne zalezi na tom, jake vztahy mame se svymi rodici my sami. My mame velke stesti, myslim, ze se mame navzajem radi s rodici manzela a naopak, deti maji k nasim rodicum velmi silne pouto a snazime se to tak udrzet, i kdyz jsme ted uz dva roky v cizine.

My mame treti miminko "naplanovano" uz od zacatku. Synovi je prave dnes 5 let, holcicce budou zari v 2 roky. Manzel by rad deti ctyri, ale ja se na necitim, takze ty tri jsou takovy nas kompromis. I kdyz si myslim, ze manzel stale doufa, ze ctyri nakonec budou:-) Zajimave je, ze nez se narodil Simon, tak manzel tolik deti nechtel. Od te doby ale chce deti co nejvic:-)