2.7.2007 22:39:54 Lenka, 10 měs.dcera
Pohled z druhé strany
Článek se mi líbil,díky. Je krásné mít takové prarodiče.Nedávno jsem vstoupila do kostela a slyšela jak se děti připravují k 1.sv.přijímání. Měly poděkovat Bohu za ty se kterými doma žijí. Vzpomněly si na rodiče,sourozence a na zvířátka. Když katechetka naléhala ať si ještě vzpomenou, začaly jmenovat různá zvířata, žábu atd. A co babička a dědeček? Na ty si nemohly vzpomenout. Snažila jsem se na to dívat ze strany těch dětí. Kolik asi prarodičů těchto dětí měli opravdovou radost,když se dozvěděli, že se mají narodit. Kamarádky se kolikrát bojí doma říct,že čekají druhé dítě, o dalších nemluvě. Já, když jsem řekla mamince,že chci mít druhé dítě, tak mi řekla:"A to se budeš zlobit s dalším dítětem?". Tchýni a tchánovi se díváme do oken. Ano,svou vnučku milují, ale nikdy jí tchýně nebyla ochotna povozit, tchán ji nikdy nevzal do náruče. A já si říkám, až bude dcera dospělá a bude jí lákat svět a ovlivňovat reklamy typu nevaž se,odvaž se - bude ochotna se o tyto prarodiče postarat?
Odpovědět