Re: zlatá střední cesta

Andreo, zdá se mi to, nebo jsi trošku podrážděná? :) Já jsem reagovala na příspěvek toho pána s finským jménem, který se mně stejně jako Fisperandě a Kimmy zdál příliš jednostranně odsuzující.

Tvůj článek je nádherný a poetický. Popravdě jsem se ale nezmohla na žádný komentář k němu, protože jsem z něho zůstala paf.

Mně jsou moc blízké třeba články Macešky, která je citlivá a vnímavá, ale zároveň si dovede uvědomit realitu. Já si myslím, že je to důležité.

Sama jsem prožila dětství ve snech jakožto opečovávaný jedináček starších rodičů, kterým umřel syn, můj bratr. Vím z vlastní zkušenosti, že střet s realitou je tvrdý. Zároveň ale nesmírně důležitý, pokud člověk nechce žít jako „outsider“. To jsem teď trochu záměrně přehnala, tuším, že se na mě snese vlna kritiky, ale tak to vnímám. I když – někdo má sílu a touhu být outsiderem. Já ne. Ber to jako můj názor, ne jako návod!

Jinak život se samozřejmě moc plánovat nedá, to je taky dobré si uvědomit. Svět fantazie je úžasný, ale já bych ho "dávkovala" nějak přiměřeně :).

Kde píše Fisperanda, že chce své dceři „zarazit“ fantazírování??