Snění

Každé dítě je jiné, nemám ráda, když se někdo hádá, co je a není dobré, pro
každého je dobré něco jiného. Možná rodiče to často posuzují podle sebe, co by
se líbilo jim. Ale když se shodnou i s děckama, je to fajn.

Snění patří k životu. Každý má svoje představy a pak jiný život. Nedovedu si
představit, jaké budou ty děti, které si nehrají. Sama děti nemám. Ale někteří
mí známí dělají experimenty - například se rozhodli, že dítěti nebudou kupovat
žádné hračky, bude si hrát s tím, co je doma, například knoflíky, hrnce. Že je
to přirozenější. Já, když to srovnám třeba s Jehovisty, kteří neslaví Vánoce,
každý je odsuzuje (nejsem Jehovistka a Vánoce mám ráda), ale v tomto ohledu to
to vyjde nastejno.

Myslím, že snění je důležité, protože když se v životě něco zhroutí, musí
člověk na něčem stavět. Smířit se se svými reálnými možnostmi - to je sice
skvělá věc, ale přiznějme si, málo kdo to dokáže, ale taky, co to jsou vlastně
reálné možnosti? Každý má na to jiný názor podle své povahy, zkušeností...
No, nejsem odborník, abych to lépe vyjádřila, ale nějak tak to cítím.