31.8.2007 16:38:42 Zuzka , Petřík 4 roky
Nějak tak jsem dopadla i já!
Rodit jsem měla v říjnu 2003. Díky informaci v regionálních zprávách jsem se dozvěděla,že v Přerově mají novou porodnici. Moc pěknou a vychází vstříc přáním rodiček. Byli jsme se tam podívat.
Vše bylo pěkné, přístup porodní asistentky skvělý. Všechno nám vysvětlila a ozřejmila. Tak jsme tedy byli já i manžel pro,rodit budeme tady.
Už jsem měla týden před porodem a přišlo to na mě. Začala mi odtékat voda, měla jsem i malé stahy,tak jsme jeli. Byla jsem prvorodička.
Do porodnice jsme dojeli něco po půlnoci. Asistentky nechaly manžela za dveřmi (nemusí přece vidět všechno) a jaly se mě vyšetřovat. Dříve mi bylo řečeno,že na přání rodičky holit přirození nebudou a taky klistýr je na rozhodnutí rodičky. Ha ha ha, to byl jen dobrý vtip. Všechno si dělali po svém!
Nakonec přišel i rozmrzelý pan doktor, pěkně hnusně mě zevnitř prohmatal, pak poodešel dále a asistentkám řekl : píchněte jí uklidňováka, já se chci vyspat!!
Takže milé asistentky šli a přes můj protest mi to píchli a řekli,aspoň se v klidu vyspíte! Tak jsem šla na novorozenecké a spala jsem.
Ráno už mě honili na vyšetření a stahy samozřejmě nikde! Tak jsem nakonec podsotupila i klistýr,který jsem nechtěla a začali mi kapačkami vyvolávat stahy a taky otvírání čípku.
Nejdřív to byla pohodička, ale posléze to byl horor,kdy už jsem se nemohla ani nijak protahovat, prostě nic. V šílených návalech bolesti jsem lítala po sálu jako stíhačka a jen skuhrala. Nahnali mě do sprchy, byla mi zima, hodili mi tam míč, já jsem ani jedno nechtěla.
Utřít jsem se musela do použitého prostěradla,nebo co to bylo. Hnus!
Manžel byl tam. Ale pomoci mi moc nemohl. Otvírala jsem se jen díky jejim nešetrným vyšetřováním mě prsty. Nejdříve jsem se mu bránila, pak už jsem to chtěla.
Nakonec mě přikurtovali na porodním stole, poprvé jsem jim z něho totiž seskočila, vyvrátili mi nohy a porod byl tu.Malý byl moc veliký, nedokázala jsem ho napoprvé vytlačit. Hráz jsem měla bolestivě napjatou,až jsem je prosila,aťmi ji nastřihnou. Prý je ještě brzy. Nakonec to udělali,ale nevím, zda li nebylo pozdě. Nakonec mi asistentka hupsla na břicho a díky ní jsem malýho porodila. Pak mi ještě hnusně - bolelo mě to vevnitř, zatahali za pupeční šňůru a chtěli vytáhnout placentu. Čekalo mě bolestivé šití a bylo nekonečné. Až později jsem zjistila, že jsem praskla až ke konečníku! A na zadku u levého kloubu jsem měla obrovkou modřinu.
Každý doktor,kdo mě viděl mě litoval. Ale museli držet při sobě. Přece je důležitější mít hodně normálních porodů než li císařské řezy.
Těsně před porodem samým se totiž chviličku radili a manžel je prosil,jestli mě nemají převést na sál a porodit císařem. Ale kdepak.
Asistentka,která mě rodila, se mi chodila omlouvat a všelijak mi pomáhala, abych si asi nešla někam stěžovat, nebo na ně nepodala žalobu.
Dopadla jsem strašně, přirozený porod byl utnut hned v zárodku a všechno bylo uměle vyvoláváno. Nikdo ale přece nemůže odhadnout, kolik mi toho mají dát.
Dva roky bylo pro mě milování spíše znásilněním a klouček? Měl porodní nádor na hlavičce, hlavičku křivou a dodnes nám moc nemluví. Má dokonce i cosi z autismu.
No ale hlavně přece,že porod byl tzv. přirozený!!
Souhlasím s autorkou. Reklamu sice mají, ale jinak se NIC nezměnilo!
Odpovědět