Re: Pezule,

souhlasím s LU. můj muž je u mne také na prvním místě. děti to vidí a těší je, že se maminka s tatínkem k sobě hezky chovají, že se k sobě přitulí (nevím jak vy, ale my tam máme v tu ránu mezi sebou minimálně jednoho malého člověka, který se chce tulit taky :-)).např. tím získávají dobré vzorce chování, které mohou využít ve své pozdější vlastní rodině ... také ví, že mezi námi je naprostá jednota a že když něco řekne tatínek, tak to platí a že již není třeba se na to samé chodit ptát maminky a naopak. k tomu poměřování bych jen uvedla takovou věc, že já jsem si zvolila žít se svým mužem v době, kdy jsme děti ještě neměli a nevěděli jsme jestli je spolu vůbec budeme moci mít. rozhodli jsme se spolu strávit život i bez dětí, být jeden pro druhého a hleďme, máme jž během pěti let tři :-). děti opravdu jednoho dne odejdou a pokud bychom na svém manželském vztahu nepracovali průběžně, mohl by nám jejich odchod jednoho dne způsobit šok, příp. neschopnost pokračovat dál.