2.11.2007 9:21:15 suzann
Re: Rozpory po narození dítěte
něco podobného jsem řešila a řeším dodnes (a to ještě děti nemáme) - už jsem přinutila manžela, aby si po sobě uklidil obaly od párků, sýrů, víčka od lahví atd. (po docela ošklivé scéně - taky u nich byl "otrok"-máma, a já jsem naopak zvyklá, že každý dá po sobě věci do původního stavu, když jsem s tímto uklizením na manžela přišla, vyjel na mě a to několikrát, že by se mi zkrátily žíly, kdybych to uklidila, a měl poznámky jako že "on to nějakej vůl uklidí, utře atd...." připadala sem si fakt jak nejhorší služka, když jsme to řešili), po debatě se nezdálo, že by to pochopil, ale přesto pomalu začal ty drobnosti uklízet. Teď momentálně jsem nachlazená, včera jsem celý den ležela, a náš byt vypadá příšerně... Prosila jsem ho o nádobí, ale Ordinace byla důležitější... pak jsem chtěla spát, a on koukat na tv ve stejné místnosti, tak jsem mu řekla, jestli mu to nevadí, že nemůžu spát. Dostala jsem přednášku o tom, že to nemůžu slyšet, když to neslyší on, a jak si to prej představuju, to on tam má jako jenom tak sedět?? Ta situace už nemá nic společného s úklidem, ale s tím, že si fakt člověk připadá jak otrok. Tak jsem mu ráno neudělala snídani (s tim neměl problém...) a přestože mi dnes je líp, nehodlám likvidovat ty hromady nádobí a odpadků já. Když tu čtu takové podobné příběhy o tom, jak manžel umí jen peskovat za bordel, a přitom doma nic nedělá (musím podotknout, že ten můj mi pomáhá uklízet celý byt - já vyluxuju, on vytírá...), tak si říkám že to prostě nemůžu nechat tak, že se budu cítit buzerovaná, ale nic nezměním... Vadí mi, že po manželovi zůstává byt jak po bombardování, když se o něj den nestarám - tak využiju toho, že jsem nemocná, a nechám ho to uklidit, ať ví, co to dá práce... Myslím si, že takové řeči jako "on hodně pracuje, nenechávám ho tedy nic dělat" moc nepomůžou. Podle mě je lepší řídit se heslem "Nemáš rád bordel? Tak ho ukliď! (Nebo mi alespoň pomož s úklidem)".
Odpovědět