Re: Mám těžší skoliosu - reakce na příspěvek

Markéto, přečetla jsem si váš příspěvek, neklesejte na mysli, musím vám říci, že já sama mám skoliózu od útlého mládí, na základní škole jsem chodila na nějaký rehabilitační tělocvik, krátce,měla jsem levé rameno výš. V 16letech na gymplu už mě tak bolela záda, že pro mě byl problém vydržet sedět v lavici bez pohnutí několik hodin. V 18 letech mi lékař napsal lázně, ale protože otec to podal pozdě, po termínu který stanovilo ROH, tak jsem žádné lázně nedostala. Pak jsem měla během dvou let dvě děti, to byl záběr na páteř a ve 29 letech jsem prvně jela do lázní.Když jsem tam chodila na některých vodních procedurách nahá, ženské říkaly, že mám postavu jako modelka a divily se, co v lázních vůbec dělám. Ta skolioza tedy nebyla na první pohled tak moc vidět, i když při bližším pohledu bylo nepřehlédnutelné, že mám lehce odstálé lopatky díky špatně klenuté páteři(plochá záda) a navíc mám esovitou skoliozu. V té době jsem necvičila, což byla chyba, po porodech jsem dost zhubla a jak jsem byla hubená, měla jsem 52 kg a měřila 170 cm, skolióza se ještě zhoršila. Chodila jsem střídavě na rehabilitace prakticky celý život, dnes je mi téměř 55 let a sedím v kanceláři a občas mi to pěkně bolí, ovšem na druhou stranu zase díky tomu, že v posledních letech pravidelně denně cvičím ráno i večer tu páteř nemám v tak strašném stavu. Snažím se jezdit často do lázní, to mi hodně pomáhá. Páteř mě tedy zlobí celá, v krční mi rostou výrůstky, pod lopatkou mám atrofované svalstvo a bederní páteř mám oploštělou, ale v oblečení pořád ta postava vypadá dobře a protože se snažím chodit rovně, tak si moje okolí celý život myslí, že jsem zdravá sportovkyně ... (tedy ti, kteří neví, jak často chodím na rehabilitaci...). Ve zhruba 37 letech se mi hrozně skřípla páteř právě pod tou lopatkou a to jsem tedy měla problém vůbec dolézt na WC...Ale pokud se člověk snaží pořád hýbat a správně cvičit (některé cviky mohou i ublížit, pozor na to!!), tak může dobře fungovat i ve vyšším věku. Jezdím i na běžky, dávám si pozor na prudké pohyby, neboť letos na jaře se mi k potížím přidružil ještě výhřez bederní ploténky, to vůbec netuším, jak jsem k tomu přišla, není dobré dělat nějaký jednostranný pohyb delší dobu. To mě tedy trápilo půl roku a bylo to bolestivé, ale už zase mohu chodit i tančit. Ale jak vylezu z postele, hned cvičím - opatrně, žádné prudké pohyby, dobré je na skoliozu prodýchávání - kleknu si jako když se muslimové modlí, hlavu přitáhnu ke kolenům, ruce podél těla dozadu - a nosem hluboký nádech tak, aby vzduch "nafukoval" záda. A to dělám opakovaně. Tento cvik je dobré dělat i přes den, je-li k tomu možnost. Taky jsem naštěstí nikdy neztloustla, protože pro skoliozu není dobrá ani přílišná hubenost, ale už vůbec ne nadváha. A co mi pomáhá též, to cvičím každé ráno (pokud tedy zrovna nemám něco skřípnutého), je z jógy Pozdrav slunci - doporučuji vřele. Protáhne celé tělo. Jsou tací, kteří jej cvičí i v 80..