Re: infantilní idiopatická skolióza - máte někdo zkušenost?

no je to děsný, všude si musíš vybírat i mezi námi (fizio), ale když člověk někdy nemá moc na výběr že.... ony se ty zádíčka mohly víc rozvinout až opravdu po té zátěži, tedy v tom stoji. nemuselo to být patrné před tím.. rozhodně má Anetka štěstí na Tebe, že to nenecháváš být a to je dobře. Já když jsem cvičila s většíma dětma (nejmladší kolem 3 let) tak to už byla jiná spolupráce. spoustu věcí chápaly a když se moc nevzpíraly nebylo to žádné mučení.hodně záleželo na povaze (když bylo zrovna v období vzdoru tak to také bylo něco, ale od sestřičky si přeci kolikrát nechaly dát říct než od maminky).
to že se jako miminko se stáčela do C je normální, asymetrická poloha . dítko ještě namá vytvořenou žádnou oporu.v ose leží mimi až v tom 3 měsíci kdy je v leže na zádíčkách už hezky opřeno někde v oblasti lopatek a hlavičku má položenou na temínku, je stabilnější. proto je to takové jedno důležité období pro posouzení vývoje.
je doré že jste to podchytili takhle a doufám že se Vám podaří vše zvládnout. do budoucna bude asi dobré brát zřetel na tuhle Anetčinu dispozici a zahrnout nějakou péči o tělo ve formě kroužků plavání nebo pohybové výchovy nějak do životního stylu...naše barča bude od září chodit se sestřenicí na takovou pohybovku s prvky gymnastiky a tanečky...celkem nenásilně, těší se na to, doma máme balón na kterém blbne a já se snažím sama cvičit na záda a ona se nenuceně přidává. to co dělám já dělá také (zatím)a pokud k tomu má patřičný dres nějaké baletky či gymnastky (velmi důležité !)....
držím palce ahoj, to víš že je dobré si o tom pokecat, nějak to probrat. myslím, že je důležité nejdříve uklidnit sebe sama a pak to pozitivně vnímá i to dítko. ahoj L.