moc pěkně napsaný

ještě než jsem sama přemýšlela o dítěti, tak jsem nechápala, proč některý maminy mají ušmudlaný děti, který si hrají venku na písku a ty maminy sedí vedle nich a ani jim tu pusu pořádně neutřou. nebo jak může nechat svoje dítě v tak špinavým tričku a podobně. když jsem s naší beruškou přišla z porodnice domů tak jsem po čtrnácti dnech nevěděla co je to chvilička klidu. nechtěla spinkat, pořád se budila. v půl roce to bylo stejný. musela jsem ji uspávat v náruči a slyšela jsem spoustu rad jak ji mám nechat v postýlce. ona usnula jen u mne. takže kdykoliv opravdu usnula, nenapadlo mne uklízet, ale nohy na stůl. od jednoho roku přes den nespí vůbec. její největší záliba je vytahování všech věcí ze skříní a další podobný srandy. takže náš byt věčšně vypadá jako po výbuchu. někdy s usměvem prohodím, že tudy prolítlo tornádo jménem Danielka. a ta špinavá pusa, nebo špinavý tričko? dneska fakt neřeším. musela bych mít každý ráno nachystaných tak pět čistých triček a někdy by to nestačilo. za měsíc jí budou dva roky a byly to ty nejkrásnější dva roky mýho života.
je to spousty práce, některý dětičky nás nenechají ani chviličku odpočnout, ale je to tak nádherný a plný lásky. nikdy bych neměnila. a jenom doufám, že budeme mít další takový čiperný dítě. už se snažíme.
přeji všem jen ty nejkrásnější chvilky s jejich nejblišimi.