Já, s poruchou

No mezi námi tímhle trpím už od malička. A nevím zda to dokážu řešit sám. Hodně mi to narušuje osobní život. V prvním bodě sem za svoji nesoustředěnost napadán s rodiny. Po partnerské stránce to mám ještě horší. Holky se mi líbí i já se jim líbím, ale představa toho co s něma budu řešit, až s nimy budu chodit je děsivá. Přitom bych strašně moc chtěl holku. Těžko říct, zda to řešit dříve nebo později. Jediný co mohu říct je to, že s tím mám teď hodně starostí. Ale když si vzpomenu na to jak sem byl malej, tak sem to jako překážku neviděl, prostě sem byl tvrdohlavej a ani sem nechápal, co ti psychologové okolo mě řeší. Nicméně už v první třídě mě v pololetí daly ještě pryč, tak sem o rok později nastoupil znovu a celou základku jsem měl tolik problémů, ze spolužáky ne, ale s učitely jich bylo hodně. Prošel sem tak dohromady 6 tříd. V osmé sem musel přejít poslední dva roky na jinou školu. Stále jsem o svém problému nic nevěděl, na střední sem si už začal pár věcí všímat, ale přisuzoval sem to pubertě. Až časem sem si začal všímat toho, že až přílíš často měním názory a životní postoje. Dá se na to koukat také z druhé strany: Rád zkoumám vše co se nabídne, nemůžu si stěžovat na stereotipní život.
Nevím, zda se se mnou dá něco dělat, občas je mi líto holek, mám je rád, ale můj problém asi málokterá pochopí, jako těžko pochopí, že mě třeba i měsíc neuvidí, protože si můj vnitřek, víc než mé myšlenky umane, že to tak bude. Rozhodně však teď momentálně netrpím, když už vím jak se věci mají, odpovídá mi to na spousty otázek, na které sem si nebyl schopen dříve odpovědět. A tak nějak sem se s tím smířil (pozitivně). Zatím ještě chodím na střední. Teď momentálně jsem ve třeťáku a snad už to zvládnu, konec školy pro mě znamená víc jak pro horolezce vylést na Everest. Připravte se na hodně starostí, ale jednou vám vaše dcera poděkuje za trpělivost. To je vesměs tak vše podstatné. Těch důležitých bodů bylo mnoho, ale nejde to vše vypsat. I kniha by byla malá. Držím palce té mamince co napsala tenhle příspěvek. A kdyby jste někdy potřebovala poradit, tak se klidně ozvěte na mail. S pozdravem Honza