u nás to bylo podobně:o))

Ahojky, miloučký článek. Tak nějak to bylo i u nás. Ze začátku mi to bylo líto, ale naštěstí mne podpořil manžel, tak jsme se to mu později smáli, protože pro okolí jsem byla krkavčí matka, která nechce dát dítěti "pořádně" najíst a z lenosti kojí:o)) Vždy jsem chtěla vydržet s kojením do roka, na konec jsme kojili do 27 měsíců, postupně jsme tak nějak samovolně ubírali, až jsme zkončili u jednoho kojení po ránu (no přiznávám se, že to skutečně hrozně vyhovovalo mé lenosti, protože malý se napil a pak si tak půlhodinky hrál vedle mne v posteli a já si mohla ještě chvilku přispat a teprve pak se vrhnout na očistu a snídani :o))A pak najednou přišo pár rán, kdy si malý jen symbolicky cucnul a už nijak nejevil zájem, tak jsem mu po myslím třech dnech přestala nabízet. Týden si nevzpomněl (hrál si hned po probuzení a pak jsme šli rovnou snídat)a pak najednou jednou ráno, že mlíčko z prsíčka :o)), řekla jsem mu, že už je velký, že mlíčko v prsíčku se dělá pro miminka, že už není miminko a že maminka nemá - prošlo to absolutně v pohodě :o))
Držím palečky a přeji, ať se Vám daří :o))