mostecká porodnice

Téměř omylem jsem narazila na Váš článeček a naprosto chápu Vaše pocity. Dceru jsem rodila přede dvěma roky taky v mostecké porodnici. Přístup personálu byl otřesný, sestry byly netaktní (máte strašný prsa, s tím fakt kojit nebudete.... ukažte sem tu bradavku, no to je teda....atp.). Ted jsem ve 35. týdnu těhotenství. Objevily se malé komplikace se zkracováním čípku a slabounkým krvácením, takže mě hospitalizovali a tři dny cpali hořčíkem... nakonec jsem z té hrůzy utekla. Nejsem nijak přecitlivělá maniakálně čistotná ženská, ale to, co jsem tam na oddělení gynekologie viděla, to bylo vážně otřesné. Počínaje dveřmi, keré se nedaly pořádně zavřít a byly v nich nožíkem vyrýpané dírky přes čaj v plechovém kontejneru, se kterým předtím hrál někdo fotbal a ze kterého se čaj nabíral sběračkou zavěšenou na nechutně flekaté lednici, "kuřácká sprcha" přímo proti mému pokoji a v neposlední řadě mi na pokoj daly dámy těsně před porodem, takže jsem tam tři noci nespala a čtvrtou jsem tam už odmítla být... Některé sestry byly tenkrát na porodnici velmi neomalené, lékaři tenkrát výborní, teď nemám tušení - jsou tady po těch průserech jiní....Po porodu dcery a placenty nás na sále všichni nechali jen tak samotné, malou mi plácli na hrudník, až jsem musela říct manželovi, ať mi pomůže, protože se mi hzozně trásly ruce a bála jsem se, že ji upustím. atd. Ten zase nevěděl samým rozrušením, co si s ní počít... Bylo to takové divné. Pak nás převezli na pokoj (standardní, ty lepší byly obsazené), dcerku jsem měla u sebe. Nikdo mi neukázal, jak to funguje s plenami (měly jsme používat nevím proč hlavně hadrové, ale kromě toho, že mi neukázali, jak se do nich miminko balí - naštěstí jsem to uměla od kamarádky, tak mi ani nikdo neukázal princip jejich výměny, takže jsem byla druhý den bez plen a když jsem to šla nahlásit na sesternu, dostala jsem VYNADÁNO. S kojením byly potíže, nikdo se mi absolutně nevěnoval, odsávačku jsem musela kvůli nějakým blíže nespicifikovaným potížím používat jejich vakuovou (au!).... takže to dopadlo tak, že jsme skončily s dcerou na nutrilonu. O mlíčko jsem stresem z bolavých prsou a nevyspání (malá byla u prsa s kloboučkem na kojení téměř nonstop), ale znovu se mi objevilo v jejích osmi měsících!!! a to mi pak laktační poradkyně, které jsem posílala email, napsala, ať už jí ho samozřejmě nedávám.... Teď čekám druhé děťátko a jsem mooooooooooooooc zvědavá, jaké to teď o patro výš na porodnici je. První dcerku jsem rodila dvě hodiny a protože se všeobecně říká, že je druhý porod je rychlejší, musím opět rodit v Mostě. Mám z toho strach, abych pravdu řekla. Nejsem z těch, co by vyžadovaly růžový pokojíček s modrými záclonkami, to vážně ne. Taky chápu, že když nejsou na vybavení peníze, tak zkrátka nejsou, no. Taky je mi jasné, že to strašné poničené hnusné pracovní prostředí musí negativně působit i na personál - přece jenom jsme lidi, ne stroje. Jenomže na druhou stranu se všeobecně ví, jakou děsivou pověst má mostecká porodnice, takže prokrista doufám, že to tam nový pan primář má dostatečně ošéfovaný na to, aby vysvětlil personálu, že se tu pověst skutečně nezlepší tím, že budou zlé a arogantní na maminky, že si jich nebudou všímat a jen mechanicky plnit svoje úkoly - podej lék, odeber krev, dej teploměr. Výbornou zkušenost mám se sestřičkami z novorozeneckého oddělení, ty byly moc příjemné a hodné, dokázaly uklidnit a potěšit. Ale ty na šestinedělí, to byla vážně krize. Já jenom doufám a vroucně se modlím, aby to teď podruhé bylo jiné. Nebudu tolik vyděšená jako u prvního porodu, takže si snad budu moct taky svá práva lépe obhájit. Držte mi palce.