Společně, nebo každý jinam?

Vybíráte-li předškolní zařízení pro své první dítě, řídíte se zpravidla těmito kritérii: Bude se zde mému dítěti líbit? Jaké jsou zde vychovatelky? Které děti tuto školku navštěvují? Je mezi nimi nějaký z kamarádů mého dítěte? atd. Stane-li se aktuálním tématem výběr mateřské školky pro mladšího sourozence, mají rodiče většinou jasnou představu o tom, kterou školku a konkrétně kterou skupinu bude navštěvovat. Zvláště pak, když ten starší velmi dobře vychází s vychovatelkou a ze školky se vrací spokojen. Nabízí se otázka: Oba sourozenci jsou tak i tak celý den spolu, nebylo by přínosnější, kdyby alespoň ve školce šli každý svou cestou? Paušální odpověď neexistuje. Jsou sourozenci, kterým několikahodinové odloučení velmi svědčí, u jiných nejsou pozorovatelné nějaké zvláštní výsledky, a jsou případy, kdy tento krok může působit i škodlivě.

Odloučení může působit pozitivně zvláště v případech sourozenců, kde jsou vzájemné role velmi jasně stanoveny. A je celkem zřejmé, že ve školce by došlo pouze k jejich posílení. Např. Kristýna se cítí být za svého mladšího bratra Daniela zodpovědná. Pomáhá mu ve všech situacích i tam, kde by to zvládal sám. Mluví za něj a snaží se všechny jeho činnosti korigovat. Daniel přenechává všechnu aktivitu starší sestře. V jiné skupině by mohl mít možnost vyzkoušet si i jiné role a pozice ve skupině, nezávisle na Kristýně.

Je sice pravda, že nikdo nemůže dopředu říci, zda se vzorce domácího chování projeví stejně i ve školce. Ale jako rodiče znáte své děti i v jiných situacích mimo domov, proto je pravděpodobné, že dokážete odhadnout, do jaké míry se naučené role projeví. Také rozhovor s učitelkou v mateřské škole může pomoci s rozhodnutím. Zná staršího sourozence, jeho silné i slabé stránky a může posoudit, jak by se situace mezi sourozenci ve školce mohla vyvíjet.

Je třeba ale říci, že vedle důvodů pedagogických nesmíme zapomínat ani na ty pragmatické. V dnešní době, kdy jsou rodiče velmi vytíženi, je méně složité, když děti navštěvují jednu školku. Odpadnou starosti s tím, jak časově zvládnout například dětské akademie či jiné akce pořádané ve školce. I samotné odvádění dětí do školky a jejich vyzvedávání je mnohem jednodušší. Rovněž přijímání informací o dětech z jedné ruky je jistě praktičtější. Mladší dítě má také ve svém starším sourozenci ihned spřízněnou duši, která mu je v novém prostředí stále nablízku. Problém však může nastat, když starší nastoupí do základní školy a mladší odmítá chodit do školky samo.