Novorozenec bez plínek

karolína se narodila v září. bezplínkovou komunikační metodu už jsem se snažila uplatnit na juniorovi, ten mě ale vysmál. jak začal lozit, nepovažoval za nutné cokoliv hlásit předem. pak přišlo léto, to si vyběhl na dvůr a opět nekomunikoval. teď máme zimu, niki už je natolik samostatný, že si -pokud to nezvládne na nočník- prostě ty mokré kalhoty vysleče. čurat do postele už ho taky nebaví, v mokrém se spát nedá a převlíkání ruší noční klid, tak vydrží radši až do rána (dokonce dýl než já).

ale i přes tyto zdánlivé nezdary jsem ráda, že jsem to zkusila, několik měsíců jsme kakali pěkně pravidelně ráno - a do lavorku. (neznám nic horšího než těsně po probuzení poloslepá umývat zapatlaný zadek.) že si nenechal pomoct, to je jeho kafe. (ne totiž neznamenalo nepotřebuju na záchod, jak jsme se mylně domnívali, nýbrž ne, nepomáhej mi, já sám.)

no a karolína? vynikající. v prvních týdnech byla vesměs nošena v šátku a její harmonogram byl velice jednoduchý: probudit, čůrat, pít, spinkat. když jsem ji uložila, ozvala se po probuzení nezaměnitelným hlasitým, krátkým a vysokým A (o tři oktávy výš, než normální pláč). to jsme opravdu žili bez plínek (spoluobčané si na nás ukazovali jak na slona v cirkuse).

teď začala zima, kalhoty v případě nehody neschnou tak rychle, tak používáme pojistku (plínku), ale přesto: spotřebu máme třetinovou oproti tomu, co mi máma prorokovala. a vzhledem k tomu, že je pojistka opravdu jen pojistka, nepotřebujeme žádné kalhotky z umělé hmoty, tudíž nemáme opruzeniny ani jiné problémy.

zpočátku jsem -společnou- postel vystlala vrstvou dvou ručníků a jedné látkové pleny. bylo daleko jednodušší nadzvednout zadeček a vložit suchou, nevzbudily jsme se ani jedna a pak jsme prso v puse usnuly. (opravdu nemám chuť v noci vstávat, k postýlce, přebalit, nakojit a potom nemoct usnout.) v poslední době je karolínka v noci suchá! dnes to bylo devět hodin, a to prosím v noci pila, neuvěřitelné. pokud večer usne s plínkou, v noci ji vyslečeme, pokud je mokrá, a dál spíme bez, postel je ještě pořád vystlaná.

záchody jsou přece všude. v restauracích, na návštěvách, v nákupním středisku. navíc nic neodvádí mou pozornost (tak jako domácnost), jsem víc uvolněná, funguje to prostě líp. kolikrát přijedeme domů s tou samou suchou plínkou.

kalhoty. základem úspěchu je jednoduchost. než miminko vybalíte z dupaček a z plínky, trvá to věčnost. pokud ještě nebyla taková zima, používali jsme kalhoty, jaké nosí miminka v číně: s otevřeným rozkrokem (bez plínky). nic se nemusí vyslíkat, stačí dítě podržet v čůrací pozici. v létě to bude ještě jednodušší, šatičky a nic. ale o tom později.

nemusí. opřeme zádíčka mamince o břicho, zvedneme nožičky a jupí. praktická poloha hlavně pro kakání, dokonalé vyprázdnění zabraňuje tomu, aby v každé plínce (i suché) bylo ukáknuto. když byla ještě menší, ležela mi na předloktí. vzhledem k tomu, že karolína čůrá do dálky zdatněji než brácha, používáme teď lavorek, který stojí na zemi před náma.

ale ano! zpočátku to byly setiny sekundy, občas to odneslo tričko, než jsme doběhly do koupelny, dnes už mám čas vybalit karolínu ze šátku, vysléct kalhoty a vytáhnout z pod křesla lavorek. včera večer jsme měli návštěvu, má nekoncentrovanost způsobila několik mokrých pojistek, ale když jsme pak byly před spaním čůrat, karolína jednoznačně vědomě tlačila, a i když to byla jenom kapka, šla spát suchá.

není. když chce mimi pít, taky reaguju. navíc mi dává tak jednoznačné signály, že je není možno ignorovat. v noci mě kope tak dlouho do břicha a mrmlá, že se stihnu vzbudit a reagovat. když to přijde během kojení, přestane pít a mele sebou tak, že to není možné ignorovat. když visí v šátku, mele sebou a chce ven, taky to nelze přehlédnout. a navíc nám funguje intuice, často ji vybalím naprosto bezmyšlenkovitě, hlavně v bdělých fázích, kdy klasické signály nejsou tak jednoznačné.

jsem zvědavá, jak se to bude vyvíjet. doufám, že líp než s juniorem.

při psaní tohoto článku jsme byly jednou čůrat - další ušetřená plínka a životní prostředí. pak jsem se tak zabrala do ťukání, že jme tu plínku pokakali - nobody´s perfect.