Z dánské mateřinky

Tak začala cesta do dánského Idestrupu, kde jsme prožili nádherný prázdninový týden. Z autobusu vystupujeme v Gadseru, kde nás čeká a vítá paní ředitelka Evy Larsen se svým manželem. Mateřská škola v Idestrupu je odtud vzdálená asi 15 km. Starší děti a paní učitelky připravují karimatky a spacáky pro „pelíšky“ v barevné třídě, vedoucí rovnou do zahrady. Celá skupina je ubytována v jednotlivých pavilonech. Paní kuchařky se seznamují s kuchyní, ukládají naše zásoby potravin.

Paní ředitelka je usměvavá, říká: „Všechno, co tady vidíte, je teď i vaše, neptejte se, jestli si můžete něco půjčit nebo vzít. Vše je vám k dispozici.“ A tato vstřícnost, úsměv a pohoda zůstávají nejen na tváři její, ale i zaměstnanců a rodičů během celého pobytu. Stále máme dojem, že nepřekážíme a jsme upřímně vítáni. Odpoledne se seznamujeme se školní zahradou vybavenou skluzavkou, brazilskými houpacími sítěmi, tříkolkami a vozíky, které jezdily po malých asfaltových silnicích, fotbalovým hřištěm, pískovištěm a hlavně mimořádně velkým prostorem.

Pracovní setkání

V pondělí dopoledne probíhají vzájemné hospitace dánských a českých paní učitelek. Předáváme si pracovní materiály. Probíhá cvičení s balančními míči pod vedením české paní učitelky. Říkanky usnadňují pohyb i pochopení. Odpoledne jedeme na pláž, děti jsou nadšené vodou, pískem, dovádějí při pohybových hrách. Staví z oblázků obrovské slunce, které nás i přesto, že jsme u severního moře, příjemně pálí.

Večeře všem chutná, paní kuchařky se i ve skromnějších podmínkách vyrovnávají s jednotlivými jídly. Neustále tím šokují dánskou veřejnost. Tady je zvykem, že si děti během dopoledne vyjmou z lednice barevnou krabičku a v ní mají většinou sendvič připravený z domova. Oběd bývá až po příchodu z mateřské školy společný pro celou rodinu. Překvapuje nás, jak mnoho rodičů zůstává poměrně dlouho ve školce. Nejen ráno, ale i při odvádění dětí. Dlouho jsme nerozeznali, kdo je rodič a kdo učitelka. Pijí kávu, čaj a povídají si o dětech, ale i na jiné téma. Je tu po celý den tvořivá a zcela laskavá atmosféra.

V úterý nás opět vítá moře, odpoledne je beseda s dánskými učitelkami, kterou vede paní ředitelka Larsenová. Velice upřímně a s naprostou otevřeností hovoříme o výchovné práci, metodách, zkušenostech, ale i o tom, co se neosvědčilo, co nadále neuplatňujeme. Zatímco si děti hrály v prostorách školy, dospělí probírají pedagogiku a její rozdíly. Velmi vysoko hodnotí kreativnost českých dětí i učitelek, výchovu k samostatnosti a osobnostem, které z dětí vyrůstají.

Výlety

Ve středu celá česká skupina odjíždí autobusem do Knuthengorgu, kde je zcela ojedinělé safari. Je pod mrakem, zvířata jsou po celém prostranství a pro děti je to naprosto vzácný den. Hladí si kozičky, velbloudy, pštros nám zatarasí silnici a máme jej přímo u skla autobusu. Tygři a žirafy působí majestátním dojmem a vzbuzují respekt i u dospělých. Děti absolvovaly jízdu vláčkem mezi opičkami, které naskákaly na vozidlo, šplhaly i se svými děťátky a obrovsky nás obveselovaly.

Svačina probíhá jako piknik pod obrovskou korunou platanu, máme dánské typické jídlo, které nám paní ředitelka a její zástupkyně přichystaly. Celý den je mezi námi stále pocit svátečních chvil – úsměvy, písničky, veselé průpovídky. Také oba řidiče přijaly děti jako své strejdy, zapojují se do her, povídání a poznávání. Jsme jedna velká, radostná, upřímná a skvělá rodina.

Ve čtvrtek při návratu od moře se zastavujeme na pobřeží, kde bydlí Jensenovi (zástupce ředitelky školy), kam jsme byli „všichni“ (celkem 46 osob) pozváni na návštěvu. Děti mlsají nanuky, limonády, dospělí též. Inge nás provádí svým domem s výhledem na moře, dýchá z něj útulnost a vkus. Děti se po dřevěném molu, kde kotví člun, dostávají k moři a krmí labutě i jejich mláďata. Po vydařeném obědě jedou školáci do hotelu, kde je čeká pohoštění a golf, od kterého odcházejí jen neradi. Také oni zde uplatňují znalosti anglického jazyka.

Nedaleko Idestrupu jsme navštívili starý větrný mlýn. Pan mlynář nás seznámil s historií a ukázal mletí mouky. Děti nejvíce zaujal systém otáčení celého mlýnu proti větru. Pozorovali jsme další stará řemesla – splétání angorské vlny na kolovrátku, jak se vyrábí patchwork, výrobu ozdobných krabiček z textilu.

Dětem je dán dar toužit a poznávat, ale i radovat se z poznání. Pohotově reagovaly v různých situacích, správně se rozhodovaly a překonávaly překážky, které je čekají ve světě „dospělých“. My dospělí jsme je přijímali přirozeně a láskyplně. Děti zažily mnoho nevšedního a věřím, že jim to zůstane dlouho ve vzpomínkách.

Jedeme do města Nykobingu, nakupujeme drobné dárky pro rodiče a pro vzpomínku. Procházíme typickými severskými uličkami. K večeru je pro nás otevřen kostel. Paní vikářka nás seznamuje s jeho historií, stoupáme do věže, prohlížíme si hodinový stroj, půdu, okénka otevírající pohled na přepečlivě udržovaný hřbitov, náhrobky jsou ze žuly nebo mramoru, ale v přírodním stavu, bílé cestičky, bonsajky, zcela něco jiného než vídáme u nás. V kostele také zazpívalo latinskou píseň trio českých učitelek.

Milujeme děti

Odjíždíme plni dojmů, nádherného pocitu, že tady v Idestrupu máme opravdové přátele. Dánské paní učitelky přijíždějí k nám již deset let, většinou dvakrát do roka. Česká návštěva přijela s pomocí řady sponzorů a také z dánské strany nám velice pomohli. Například návštěvu safari absolvovala celá skupina zcela zdarma. Velká část dánských dětí má prázdniny, a proto jsme se mohli ubytovat v mateřské škole.

Vážíme si vstřícnosti a denní trpělivosti, se kterou jsme byli přijímáni. Obdivuji úsměv a pohodu na tvářích ředitelky Evy Larsenové a zástupkyně Inge Jensenové a to, že po celý týden s námi byly od rána do večera. Bylo to velmi náročné. Vážíme si jejich pohostinnosti, ale i toho, že nás pozvaly k sobě domů. I my je máme jako své přátele ve svém srdci a snažili jsme se způsobit jim radost dárky. Máme nádherné společné zážitky, zcela sváteční a nečekané okamžiky, které si budeme v sobě hýčkat.

Jsme z rozdílných zemí, máme jiný jazyk a způsob života, ale jednu společnou věc. Milujeme děti. Proto dospělí z české skupiny věnovali týden své dovolené, abychom mohli tento výjezd uskutečnit. Předcházela velká organizační příprava prakticky půl roku předem. Od seznamu věcí, jídelníčku, organizace jednotlivých dnů, kontakty s dánskou stranou, odjezdy trajektů atd. Děkujeme rodičům, kteří v nás vložili velikou důvěru a svěřili nám své děti. Celý pobyt proběhl bez sebemenšího zdravotního a i jiného problému. Dospělí pracovali od rána do večera, připravovali stále nové nápady pro caparty, jen aby měli radost a něco nečekaného.

Setkání bylo velice přínosné pro obě strany a jistě nebylo poslední. O našich setkáních proběhlo několik článků v novinách nejen na ostrově Falster, ale i v celém Dánsku. Také vyšel rozsáhlý článek v pedagogickém časopise. Máme zato, že podobná setkání jsou velmi ojedinělá, a proto i tímto způsobem chceme pomoci jiným skupinám učitelů a dětí, případně se s nimi podělit o své zkušenosti, aby i oni mohli svým dětem udělat radost.