Co způsobuje bolest v krku?

Nejčastěji se vyskytuje jako průvodní jev faryngitidy (zánět ústní části hltanu), či tonzilitidy (zánět patrových mandlí). Pro obě tato onemocnění je v široké veřejnosti používán termín angína. Nelze však zapomenout, že bolest v krku může být příznakem závažných onemocnění, a to především nádorů.

Anatomicky je prostor, o kterém mluvíme,zhruba ohraničen shora tvrdým a měkkým patrem, zespodu strukturami jazyka, ze stran sliznicí tváří a patrovými oblouky, zepředu chrupem a zezadu stěnou hltanu.

Nejčastějšími původci onemocnění,

která se projevují bolestí v krku, jsou viry (zhruba v 80 % případů). Na bakterie (velmi často jsou to tzv. beta-hemolytické streptokoky skupiny A) připadá přibližně 15 % případů. Zbylá procenta pak na plísně a alergeny různého druhu.

Klasická virová faryngitida má obvykle následující příznaky: horečku, malátnost, nechutenství s různě intenzivní bolestí v krku. Bolest však obvykle přichází s jedno denním zpožděním, její největší intenzita je pak 2. až 3. den. Občas jsou příznaky vážnější – objevují se malé vřídky, především na měkkém patře. Zvětšení patrových mandlí a lymfatických ostrůvků na zadní stěně hltanu a krčních lymfatických uzlin podél kývačů bývá rovněž součástí příznaků. Obvyklá doba trvání onemocnění je pět dní.

Streptokoková tonsilitida začíná často bolestí hlavy, břicha, někdy i zvracením. Po těchto tzv. iniciálních příznacích se objevuje horečka až 40 oC. V rozpětí několika hodin po iniciálních příznacích dochází zhruba u jedné třetiny nemocných k masivnímu zvětšení patrových mandlí a otoku zadní stěny hltanu. Intenzita bolesti se různí. Od malé až k velké, působící často i polykací obtíže. Dvě třetiny pacientů však mají jen malý otok zadní stěny hltanu a téměř žádné zvětšení patrových mandlí. Krční uzliny jsou obvykle zvětšené a citlivé na pohmat. Někdy dochází k výraznému začervenání patrových mandlí a drobným krevním podlitinkám (petechie) na měkkém patře. Horečka obvykle trvá 1 až 4 dny v souvislosti s kvalitou a intenzitou léčby.

Komplikací virových faryngitid mohou být tzv. bakteriální superinfekce, tj. nasednutí bakteriální infekce na virovým zánětem oslabenou sliznici faryngu.

Po streptokokové tonsilitidě to pak mohou být komplikace jak místní, např. tzv. peritonsilární absces - tedy jednostranné nahromadění hnisu v patrových obloucích kolem mandle, tak vzdálené - zánět vedlejších dutin nosních, zánět středního ucha, zánět mozkových blan, ale i zánět ledvin a tzv. revmatická horečka.

Léčení

U virové faryngitidy neexistuje specifický lék. Léčíme tedy pouze příznaky (symptomy), kterými se onemocnění projevuje. Účinná jsou především různá místní antiseptika ve formě cucavých tablet, či roztoků. Z poměrně velkého výběru přípravků doporučuji ty, které jsou kombinací antimikrobiální látky a místně působícího anestetika, jež na určitý čas uleví od bolesti. Cucavé tablety či pastilky mají dobrou chuť , dají se bez obtíží používat i několikrát v průběhu dne a jsou často vhodné i pro diabetiky. Lékem volby u streptokokové tonsilitidy jsou antibiotika – především osvědčený penicilin. Důležitá je doba léčení, trvající obvykle 10 dní.

Obecně u obou onemocnění platí, že bychom měli být ohleduplní vůči sobě a svému okolí. Samozřejmostí by měl být klid v teple na lůžku, dostatek spánku, tekutin a přiměřeně vlhké domácí prostředí, paracetamol (Paralen) a vyšší přísun vitaminů.