Tátové a mámy, rýmujte si s námi - ryze amatérské říkanky

Publikace čítá 68 kratších básniček tematicky čerpajících z prostředí dětem důvěrně známého (hračky, domov, domácí zvířata) a jen nepatrně se rozšiřujícího (příroda a cykličnost dějů v ní, starosvětská idyla řemesel).

Hana Hanáková knihu Tátové a mámy, rýmujte si s námi neobratně doprovodila vlastními nevkusnými ilustracemi

Mnohé básně volbou námětů prozrazují inspirační zdroje (folklorní poezie, Josef Václav Sládek, Josef Kožíšek, František Hrubín), jimž se však vzdalují neumělým zpracováním a banalizací. Vskutku podivný hold svým vzorům skládá autorka možná bezděčnou nápodobou, například v básních Papírový drak („Jeden papírový drak/ vyletěl až do oblak“ – srovnej Josef Kožíšek: Papírové zuby: „Vyletěl si pyšný drak,/ vyletěl až do oblak“) nebo Kos („Za oknem na větvi sedává kos,/ má černý kabátek a žlutý nos“ – srovnej lidová: „V zahrádce na hrušce sedává kos,/ má černý kabátek a žlutý nos“). V řadě básní je užito již notně obehraného inventáře obrazných pojmenování („malíř podzim“, „pastýř - stříbrný měsíček“) a pokusy o původnější výraz selhávají, neboť autorčinu veršování dominuje snaha o rým. Rýmu je podřízena morfologie i syntax, takže se vedle občasných zakončení infinitivů na -ti (stylisticky nemotivovaných) objevuje i inverze. Neústrojně užité zdrobněliny pomáhají srovnat pokulhávající rytmus, jinde se autorce hodí k dosažení rýmového souzvuku; jejich hypertrofizace svědčí o tom, že Hanáková je vedle rýmů pociťuje jako elementární znak poezie pro děti. Ilustrace odrážejí atmosféru textů: jsou provedeny amatérsky a opírají se o trapné personifikační berličky. Rozzářené oči třeští i jabloň, patrně pod vlivem skutečnosti, že „stejně letos, / jako vloni,/ kvetou květy na jabloni“. Úvodní pobídka ke společnému rýmování, byť dobře míněná, bude soudnými rodiči oslyšena.