Re: Co naši miláčci rozmlátili nebo jinak zničili - "veselé" historky

Hezké téma
Já jsem si hned vybavila příběh z doby, kdy byly starší dceři dva roky a malýmu 9 měsíců - lezl (hlavně za ségrou:o) a snažil se ji ve všem napodobovat.
Kdysi takhle odpoledne si v kuchyni hráli na zemi s hračkama, i odešla jsem do vedlejšího pokoje napsat pár mailů. No a zabrala jsem se do toho tak, že mi nedošlo, že cca 15 až 20 min je vedle úplný ticho, jen malá semtam cosi bráškovi potichu říkala.
Když mi to docvaklo, že už nějak podezřele dlouho nikdo neječí, vyrazila jsem na kontrolu.
Co jsem uviděla, mám někde nafocený (bohužel někde na CD a ne v tomto počítači, abych mohla ilustrovat):
Oni těch 2O minut strávili vyndáváním hlíny ze dvou obřích květináčů s palmama a jejím sypáním na kuchyńskou podlahu. Když podlaha připomínala záhon (nepřeháním, cca 15 čtverešních metrů souvisle posypaných hlínou!!!), přišla na řadu sedací souprava, která dostala taky zcela nový design
Pár vteřin mi docházelo na co se to vlastně dívám, mezitím si mě oba všimli a koukali na mě - prcek z toho rozum neměl, na dceři jsem už viděla lehkou nejistotu, jestli náhodou ebude zle
Nebylo. napřed jsem dostala záchvat smích )smáli se oba se mnou), pak jsem to nafotila a rozeslala všem známým, no a následně jsme se dali do luxování a čištění