Jéje, to je krásné, letní téma
) Taky mám doma lotříka (2,5 let), který působí, jak demoliční četa, tak neodolám a dám sem pár jeho povedených "kousků" při nakupování. Snad mě zase někdo nevyčiní, jaká to jsem to neschopná matka, a jaké to mám doma smrádě a spratka nevychovaného
, jak mi bylo řečeno na diskusi "Co děti řekly a provedly", kam jsem před časem totéž taky jen tak pro pobavení napsala
Vím, je to lotřík, zdivočelý, neposlušný, ale jinak je to zlatíčko
Vždyť to znáte, jako všechny ty naše zlobidla
Tak tedy:
V jednom hypermarketu hned po příchodu tryskem zamířil k regálu se sterilovanou zeleninou, chňapl sklenici a mrsknul s ní vší silou na zem....hrášek a mrkvička byly všude
V tomtéž hypáči vzal balíček listového těsta a utíkal s ním ke kádím s živými rybami aby jim ho tam hodil...dohonili jsme ho, když už měl ruku nad okrajem kádě.
Při placení jednoho velkého nákupu u pokladny se zavěsil na zábradlí jako lenochod a ručkoval tam. Manžel už dával zaplacené zboží do tašek za pokladnou, já právě platila a jen doufala, že mlaďaše nenapadne utéct zpět do hloubi hypáče, kde bych ho, než bych zpět se prodrala frontou lidí u pokladny, jen těžko hledala, dohonila a zpacifikovala, nebo že nevystartuje směrem ven, kdy by ho manzel asi nechytil a já nemohla utéct od nezaplaceného nákupu a nebo že ho nenapadne se pustit a spadnout na hlavu a na záda rovnou na zem.
Když ho viděla pán (postarší) z ochranky a zároveň zaregistroval můj poněkud zdivočelý a nervózní výraz, přistoupil k němu a decentně pravil: "To nesmíš, takhle zlobit maminku." V tu chvíli mi zatrnulo, neb obvykle podobné hlášky mají zcela opačný účinek, než bylo jejich účelem. Naštěstí ale v ten moment jsem už zaplatila mlaďase chňapla a zamezila jeno dalším nekalostem.
V oddělení textilu sejmul rukou (schválně, za radostného jekotu) figurínu, která se rozpadla na trup a nohy a ještě spadla na jakousi polici, odkud také popadalo kdeco. Přišel prodavač, já se mu omluvila, mláděti šoupla jednu na zadek a pevně ho chytla za ruku a podostoupila dál v úmyslu co nejrychleji odejít...leč mládě se zakroutilo, natáhlo jak žvýkačka a poté, co nebohý prodavač dal vše pracně do původního stavu, sejmul figurínu znovu pro změnu nohou...
Jen na vteřinu jsem s ním nahlédla do jistého hypáče s úmyslem mu přiměřit a zakoupit nějaký kus oblečení. Lotřík se mi vysmekl, prchl ke štaflím, které tam měl prodavač u vysoké hromady balíků s plenami, vyšplnal nahoru na štafle a snažil se tu hromadu plen poslat k zemi. Naštěstí v této fázi jsem ho lapila.
Jinak v oddelení ovoce-zelenina, hází po okolí vším kupatým (jablka, pomeranče atd.), vysloveně vyhledává skleněné lahve a sklenice pokud možno navršené do nějaké pyramidy, kterou by mohl sejmout nohou (za ruku je obvykle pevně držen...tedy pokud se zrovna nevysmekne)a řinčení skla podbarvit poté svým radostným jekotem. Vskutku nákup s naším děťátkem je adrenalinový sport