Re: Sestřičky, jak moc se nadřete a zvládáte rodinu?

Děkuju, jj, v tomhle mám jasno, u téhle práce chci zůstat, ale od Září nastupuju "naplno" a fakt nevím, jak to půjde. A to vzdělávání to vůbec nejde, vyjma e -learningových kurzů.

Já holky pořád dumám nad tím, jestli nejsem moc změkčilá, zvládaly to naše matky, tisíce sester před námi, tak chci taky obstát aniž bych něco šidila.

Na druhou stranu tam ten kompromis asi musí být. Vždycky je.

Tak podle vašich reakcí vidím, že se pletu, že to tak jen vypadá, že jsou kolegyně po nočních svěží.

Já se teda fakt ploužím, ani moc nezvedám nohy, páč to nejde. A je fakt, že geronto je těžké odd., protože máme zastoupeny skoro všechny dg. a dost lidí, kteří patří na psychiatrii.
Baví mne to, jen prostě musím najít nějaký způsob, jak asi šetřit síly nebo tak něco.

Za svobodna to bylo taky náročné, ale dalo se to. Teď si asPoň zvládám hlídat hranice, když po mne chtějí 12.službu do měsíce na DPČ. Syna šidit nechci. Ono taky musím vyhodnotit co ještě manžel skousne, o malého se stará on, když jsem v práci. Vlastně nemáme nikdy trochu odpočinku. Ale to je normální s dětma.