Re: Co se sobcem?

Podobný typ je můj otec, absolutně maminku nerespektuje, chová se k ní jako k nesvéprávnému dítěti, sebe má vždy a ve všem na prvním místě. Je to hrozné. Z pohledu dítěte musím říct, že já odmalička toužila po tom, aby se rodiče rozvedli. Potíž je v tom, že maminka je velmi submisivní, nikdy v sobě nenašla sílu a nyní dokonce přijala model, že ona je hloupá, nemožná, neschopná a že žít sama by nezvládla...
Zpětně vidím, že chyba byla už na začátku, nikdy se nedokázala ohradit (viz historka o tom, kterak v devátém měsíci nesla nákup do třetího patra a otec místo, aby jí pomohl ztropil hysterickou scénu, že koupila bulharské okurky, které (jak se ukázalo) nejí. V tu chvíli mu je měla hodit na hlavu. Neudělala to a dnes se pomalu bojí chodit domů...). Takže radím se proti manželovi radikálně vymezit, být třeba i agresivní (na lidi tohoto typu platí síla, jakmile vycítí, že je někdo slabší, začnou ho deptat). Je opravdu nepřijatelné nechat se ponižovat (a navíc před dětmi!!!) A pokud to nepůjde - autorka si třeba netroufá se manželovi postavit - radím chodit nejprve někam na psychoterapii (existují i zadarmo, i když je jich málo, možná by poradili v manž. poradně), kde autorce vrátí sebeúctu, popř. naučí nějaké strategie, jak se bránit.
A když to vůbec nepůjde, rozvedla bych se. Nejpozději po návratu do práce, kdy už bude autorka ekonomicky nezávislá.