Re: Co se sobcem?

ahoj Rybano,
jen jsem to prolítla, a nesouhlasim s radou jít hned od něho. To lze koneckonců v krajním případě vždycky, ale mezi současným neutěšeným stavem a rozbitím celé rodiny je ještě spousta možností.
Jako pozitivní vidím, že manžel, ač tedy pod nátlakem, se "snažil". To znamená, že Tě má rád, což je základ. Ani Tvoje psaní nepůsobí, že by Ti byl ukradenej. Máte děti, takže už z odpovědnosti k nim je potřeba vztah zlepšit, ne utéct.
Stávající stav Vašeho manželství už není vyhovující, ale to neznamená, že je celý vztah v háji, prostě se potřebuje přesunout na vyšší úroveň pochopením, podpory, vstřícnosti. Manžel si v době, kdy jste neměli děti, zvykl na určitou míru Tvé tolerance a teď je mu zatěžko se svého pohodlí vzdát - pro Tebe to určitě bylo těžké taky, ale s malými dětmi Ti nic jiného nezbylo...
On přece vedle sebe chce spokojenou ženu, takže pro to bude muset něco udělat. Můžete si třeba někdy v klidu stanovit určitá pravidla, ale Ty už sis zkoušela promluvit a nemělo to úspěch.
Pak tedy navrhuji mezi chlapi velmi populární řešení - vyhledala bych vyhledala kvalitní(to znamená mimojiné placenou, ale manželství stojí za jakékoli oeníze) manželskou poradnu. Já vím... on tam nebude chtít jít. Ale přece tam nejdete pro to, aby se po něm psycholog vozil, ale zlepšit Váš vztah. Určitě budete muset nějaké změny provést oba, tak můžeš manželovi říct, že když tam s Tebou půjde, tak odměnou mu bude i zlepšení Tvého chování k němu, že i jemu určitě něco vadí
Když argumenty tohoto typu nezaberou, tak bych prostě řekla, že jsem tak zoufalá, že uvažuju o rozvodu, a jestli to řešit nebude a pohár přeteče, tak se taky naše rodina může rozpadnout. Nenechávej si své pocity pro sebe(ani kladné, ani záporné), nenech se odradit řečma, že jseš hysterka - to je jen taková jeho obrana před city...
Držím palce!