K tomu,že neslyší bych se přikláněla asi jako k poslednímu..
Období vzdoru je holt opravdu náročné období a prostě patří k vývoji. také jsem byla docela zoufalá a záviděla ségře,kdy si její dítě max. zakňouralo a zevztekalo tak,že já bych to skoro nepostřehla-má to někdo výhody!
JInak syn měl od 13.měsíce přímo afektivní respirační záchvaty-což znamená,že se vztekla tak,že upadal přímo do bezvědomí a třeba dvě minuty byl v bezvědomí
,bylo to strašný a stupňovalo se to s věkem. ve dvou letech měl toto klidně 4-5x za den a to trvalo půl roku,bylo to strašný-takže vidíš,že můžou být ještě horší věci než jen to,že člověka nevnímá a vzteká se-pro malé uklidnění.bála jsem se někam jít,jediné co pomáhalo k probrání byla totiž studená voda. to trvalo do tří let,pak se to trošinku začalo zmírňovat,kolem toho 4.to skoro vymizelo,má to tak 1x za tři měsíce. ale vzteklý je stále jako čert,když to na něj přijde,není k zastavení. musím ho nechat vyřvat v pokoji a vydrží klidně půl hodiny.
a nevnímal mě také,říkala jsem mu,že asi špatně slyší a zajdeme na ušní,to se vždy ozval
. každopádně člověk musí vydržet,jinak se to nedá.
a naše historka z min. týdne-v obchodě řval na celé kolo,že mu nechceme koupit autíčko-řekli jsme,že už nic kupovat nebudeme,že bude brzy chodit ježíšek,nejde při každé návštěvě obchodu něco koupit..manžel s ním šel a říkal mi,že si vyslechl od mamin,že nezvládá své dítě