Re: Sdělování těžkých zpráv

S tím "lhaním" jsi mi připoměla příběh, který popisovala myslím Haškovcová, když psala o dilematu, jakým způsobem a jak dalece pacienta inforovat o jeho vážném stavu - "Generalizovaný výsev? Jé to se mi ulevilo, já jsme si myslela, že mám rakovinu, a on je to jen výsev" (necituju přešně, už je to déle)

Já sílu a sebedůvěru lékaře pojmu spíš pokud je ochoten bezprostřednějšího kontaktu s pacientem a osobně mám daleko větší důvěru k lékaři, z něhož cítím určitou pokoru a jistou míru zdravé nejistoty, než lékaře, který se snaží za všech okolností vyzařovat převahu a patent na správná řešení. Ale je jasné, že to je pacient od pacienta, je celkem dobře popisováno, že určitě exituje skupina pacientů, kteří preferují paternalistický přístup a k důveře v lékařskou vědu opravdu potřebují vnímat lékaře jako poloboha na piedestalu neomyslnosti - pak je asi na místě ten dojem dodat.