Re: Manžel mi není oporou, dochází síly

Já se z dovolením připojím do diskuze, třeba mi někdo poradí. Doufám, že to zakladatelku nenaštve....
Tak tohle zhruba je můj chlap. Akorát jsme zatím bezdětní.
Já musím říct, že bohužel "zapojit ho" do domácnosti vydržím tak den dva. "Vyluxuj", "umej nádobí"... někdy funguje bez problémů, jindy se tomu vyhýbá (to znamená, že mi řekne, že to udělá, za dvě hodiny mu řeknu, jestli to teda udělá a takhle třeba ještě 3x - snažím se neptát se opakovaně po čtvrt hodině, ale prostě někdy to udělat nechce, přičemž odkývává že to udělá).
Jsem bohužel takový typ, že mě to "příkazování" nebaví, vadí. Po pár dnech to přestanu dělat.
Nedávno jsem si, hotová po práci, sedla se sklenicí vody a manžel se zeptal, "Co je?" Mělo to znamenat, proč nevařím - že má hlad. Byla z toho scéna...
Včera přišel najedený, takže to že já mám hlad, bylo na mě - OK. Ale jak bylo zřejmé, hodlal strávit celý den u PC. Taková nerovnost se mi strašně nelíbila, řekla jsem že se mi to takhle nelíbí a ať teda nečeká, že já budu hopkat kolem něj, aby náhodou neměl hlad. Když naopak to neplatí. Byla z toho scéna jako prase.

Jak to mám udělat ke spokojenosti obou, když mi to "úkolování" moc dlouho nevydrží..?