Re: ŽIVOT ZA NORMALIZACE

jo, ja jsem to vnimala stejne jako Ananta

ovsem pro mne to byly idylicke doby detstvi - opravdovou dospelost jsem za komunistu nezazila, s dospelymi problemy, jsem rocnik 1967

kdyz jsem pak byla dospela a v zari 1989 nastoupila po VS do prvni prace, tak mne premohla desna depka, protoze jsem si neumela a nechtela predstavit, ze to bude uz porad jen takhle! kazdy den do prace, ktera sice byla pro VS, ale nekonecne jednotvarna, dovolena par tydnu, kdy nemuzes jet nikam na Zapad, zakazani autori, ktere clovek nemohl sehnat, proste hruza! a ze se nikdy nepodivam do milovane Anglie....

pak byl Listopad, ja jela na rok studovat do Anglie, na 2 mesice do Ameriky, nasla si praci u americke firmy v Praze atd.

sice se mi obecne kapitalismus nelibi z principu, ale na druhou stranu kdybych doted sedela na sve zidli v prvnim zamestnani (jako ze bych sedela, nebyl Listopadu), tak bych byla pekne otravena zenska stredniho veku - zatimco ted si pripadam mlada a kvalifikovana a zcestovala a zkusena a svetacka - vsude se domluvim, vsechno pochopim, vsechno si vyridim, po celym svete! neni to skvely?