Re: Seminární práce: Život za normalizace

V ramci beznych vikendu jsme meli chatu. Na tu vzpominam moc rada. Nebyla tam nikdy voda a ze zacatku ani elektrika. Delali jsme si tam spousty taboraku a pekli hromadu kurat na rozni, ktery otec udelal na cerno ve fabrice z kradeneho materialu, prooze rozen se nedal koupit. Tech chat tam bylo asi 5 a rodice mi po case rekli o kom si mysleli, ze je u STB, protoze jinak by nam to tam nepovolili.

Do prirody jsem jezdila pozdeji jako VS studentka, trampovala jsem.

Jako teenager jsem tu dobu nesnasela. Byla jsme rada, ze jsem mlada, mladi jsem si uzivala, ale porad jsem nad sebou citila tu socialistickou STOP-ku, v tom co si smim myslet, v tom, co smim delat, cist, zpivat, co si muzu oblekat, v tom, ze i kdzy si vydelal mpenize, tak v soc. obchodech neni nic hezkeho, za co je utratit.