Re: "Hlavně aby byla pohoda" aneb kde začíná "násilí"?

"a ten, kdo se vymlouva a heka me fakt rozciluje"
Jasně, něco je určitě špatně u nesouladu povah (je ale fakt, že se kámoška asi cítí právem "podvedená", když jí teda půl roku trpělivě naslouchal a vzbudil v ní dojem empatického chlapíka). Abyste rozuměli, kámoška není pesimista jako já, spíš naopak takový veselý a na mě až dost bezstarostný člověk. Ale řekla mi, že prostě když je jí blbě, tak je jí blbě (když na ni třeba něco leze) a to pak FAKT nemá náladu předstírat, jak je jí vlastně skvěle.

Párkrát že se prý pokusila to "překonat" a vyhovět mu, třeba se s ním milovat nebo s ním někam jít, i když na ni lezla chřipka...jenže on potom logicky prý předpokládal, že jí "nic není" (když teda se chová jako by jí nic nebylo) a pochopitelně na ni nebral žádné ohledy ani si nevážil toho, že se "obětuje pro tu blbou pohodu", jak kámoška prohlásila.
Fakt je, že z přirozeně veselé kámošky, jak jsem jí znala, byla paradoxně včera smutná a ustaraná ženská...tak nevím