Re:

aha, takže ted přiznání lituje, víceméně to popírá, protože on je přece objektivní optikou tááák báááječný chlapík

až na to, že v životě s ním se bude dusit, ale to jí nedojde.
Podle toho co píšeš, jak je založená, nejspíš skončí s depresemi, protože začne za své špatné nálady ještě cítit vinu /kterou on v ní bude vzbuzovat s tím, že narušuje rodinnou pohodu/


Jinak je k smíchu, že COSI DOKONALÉHO vyžaduje chlápek, na kterém ona patrně není finančně vůbec závislá /v případě, že se jí jen nelíbí třeba nadstandart, který si díky jeho příjmům můžou dopřát/. Že ten chlápek má pocit, že poskytuje tak výjimečné cosi, že jí to k něčemu zavazuje.

No, ono se ukáže časem, jestli pan dokonalý bude taky tak dobře zvládat vlastní problémy.

Jí bych ale radila spíš začít se prosazovat - "No tak mám vztek, došlo k tomu a tomu a je přirozené mít vztek" - a čekat, jestli on to ustojí, než jít jeho cestou.
Zatím ten vztah není tak dlouhý, aby se z něj nedalo odejít, horší to bude po pár letech, případně společném dítěti.

Cesta vyhovět mu podle mě povede do pekel.