Re: "Hlavně aby byla pohoda" aneb kde začíná "násilí"?

já teda nevím.mě prostě připadá, že jsou v lehkých krizích k sobě málo kompatibilní. u nás doma se moc nekňouralo, sebelítost a bolestínství se nepěstovalo. když měl někdo vztek či bolest, řeklo se to nahlas, ostatní pokejvali hlavou, zanadávali si pospolu, nabídli lék, čaj či řešení a konec.
mám v okolí minimálně dvě ženy, které neustále na všechno nadávají, stále je něco bolí, celý svět jim ubližuje. tydle osoby fakt nezvládám, jedna z nich je býv. kolegyně a v práci by se myslím měla trochu ovládat.
doma mám ráda pohodu a nesnesu dusno, ať to na mě chlap vybalí rovnou co ho trápí, dáme si na nervy spolu nějakou dobrotu či panáka a dobře se nám chmury zahánějí humorem. když to nefunguje, dekuju se do jiné místnosti, protože v tom dusnu nemůžu žít. asi mám taky spíš ráda pohodu... musím na ní ale umět zapracovat, což evidentně chlap z příspěvku neumí, nedělá, nechápe. dala bych mu návod, např. děje se mi to a to, udělej mi čaj a nech mi půl hodiny klid na nabrání sil, já zato potom nebudu nadávat, naříkat, atd.