Re: "Hlavně aby byla pohoda" aneb kde začíná "násilí"?

Kosatko, když ono jde o to, jestli je ten ventil umožněn aspoň v rozumné míře.

Když mě něco nasere nebo štve a partner po pěti minutách hovor utne s tím, že "dosti bylo problémů", tak to toho dotyčného akorát tak víc našlápne, protože si připadá jako blbec, že s něčím vůbec začínal.

Já nezavrhuju ani takové to zanadávání, pokud se nenadává dvě hodiny.

Ideální empatie v pracovních problémech bych si představovala - "vys... se na šéfa, je to blbec" - to takovou ženu potěší víc, než analyzování jejího problému, neřku-li bagatelizaci nebo mlčení

to samé - nasere-li mě soused, politika - nemělo by být problém se o tom doma zmínit, pokud o tom člověk nemele dvě hodiny

Oni ti násilní "pohodáři" v samé podstatě neumožňují tomu druhému partnerovi normální ventilaci emocí. POkud se jí partnerka náhodou dopustí, je osočená, že je negativní, potížistka, chyba je v ní - a pak má ještě depresi z toho, že vůbec cokoliv říkala.

Tihle násilní pohodáři se můžou zdát z vnějšího pohledu jako super lidi - přátelští apod., ale kdo s nimi žije, tak to vidí trochu jinak.