Starám se dost o babičku?

Ahoj, ráda bych znala váš názor, ženy (a případní muži).

Mám babičku, je jí přes osmdesát. Chodí, ale už ne dobře. Hlavně se jí motá hlava, takže nechce sama cestovat MHD a podobně.

Taky mám práci (většina z vás ví jakou), která vyžaduje, abych někdy seděla 18 hodin v kanceláři, a když mám jednání před úřady a soudy, tak prostě na nich být musím. Musím v tom smyslu, že pokud na nich nebudu, o práci přijdu. Takovou práci mám jediná z rodiny, ostatní jsou normálně zaměstnaní a mohou si brát OČR nebo prostě dostanou volno.

Babička je dost nemocná a potřebuje vozit po doktorech. Když můžu, tak s ní dojedu, ale několikrát se mi teď stalo, že si domluvila doktora na dobu, kdy jsem musela být v práci. Mně bylo jen oznámeno, kdy si musím udělat čas.

Nabídla jsem jí i zbytku rodiny (který si v práci prostě vezme volno, nemají s tím výrazný problém), že jí zaplatím taxi, aby dojela do nemocnice, i zpět. Přišlo by mne to asi na 1200, je to sice pro mne dost, ale babičce pomáhat chci, když nemůžu osobně.

Babička ale taxikem v životě nejela a brečí všem okolo do telefonu, že s ním nepojede, že se bojí, a že se o ní nechci postarat. A všichni z rodiny mi volají a píší SMS a vyčítají, že se nepostarám, že si neudělám čas, že jsem nevděčná zlá vnučka, atp.

Nechápou, že když si čas udělám, ztratím klienty a přijdu o práci.

Myslíte, že se starám málo? Hrozně mne to štve, já bych jí přeci pomohla osobně ráda, kdybych mohla