Re: Mám podezření na Aspergerův syndrom u syna

Monty, naši kluci jsou oba chytří, ale u mladšímu synovi to chování bohužel dost narušovalo i ty školní výsledky, přestože vlastně všechno uměl.
On strašně nesnášel otravný věci a nechápal, proč je má dělat, když už je dávno uměl. Proč má malovat berušky, když vidí výsledek příkladu na první pohled. Zároveň je ale strašně soutěživý, pro něho nemožnost být první znamená, že prohrál a radši takovou hru vzdá předem. Takže soutěže ve výuce vždy skončily katastrofou.
Nepracoval ve škole, doma jsme pak dodělávali za DÚ několik stránek, dokreslovali obrázky (to kreslení vytáčelo i mě). Když se mu nepovedla písemka, zmačkal a vyhodil jí do koše. On je prostě cholerik, dřív jedná než přemýšlí, takže jasně, ex post pochopil, že "se to nedělá", ale příště udělal zas. Učitelky nás posílaly po psychiatrech - bez výsledku.
On je takhle nasírací ještě i teď, ale zdá se, že se mu ten výbuch víc daří ukočírovat a často to ventiluje přese mě (i když ve skutečnosti nevím, co ve škole vlastně probíhá, učitelé se ale zdají být v klidu).
Ale volá mi třeba o přestávce, že učitel je úplně blbej, protože něco špatně vysvětlil nebo "neumí číst, já v tom testu měl čárku a ne tečku" a on teď špatně napsal písemku, vyřve se do telefonu, já se ho snažím uklidnit, trnu co ve škole a on mi za dvě minuty zavolá znovu a směje se a chce se se mnou podělit o nějakou legraci. Prostě na Chocholouška .