Re: Sousedské vztahy na vesnici

Heleď já se na ně nekoukám z vrchu, jen do toho nechci patřit, v tom přece není problém. Sekání trávy mi nevadí v neděli, ale vadí mi večer po osmé hodině když mi mrně spí, to samé to pálení humusu, proč je proboha potřeba to dělat večer, smrdí to tady ještě teď ráno. My sečeme trávu v sobotu, někdy i v neděli, hluk taky někdy děláme v neděli, ale většinou po té 19 hodině se snažíme aby byl klid. Na nějaké vysedávání s kýmkoliv a tlachání o čemkoliv já jsem nikdy nebyla, je jedno, jestli město nebo vesnice. Prostě jsme zvyklí trávit čas jinak, jinde. Nejde o to, jestli jsou nebo nejsou burani a ano, velká část jich burani jsou, stačí poslouchat o čem a jak se baví. Nemůže mi nikdo zazlívat, že je mi proti srsti. Já nemám problém se bavit s kýmkolik i o kravinách, když už někoho potkám, tak s ním prohodím pár vět, ale dobrovolně místní hospody nenavštěvuju, jednak nesnáším kouř, jednak jsem těhotná a velká část štamgastů prostě páchne k nesnesení a jednak opravdu většinou vedou plytké řeči, tak sorry. Jo a opravdu mě nezajímá kdo umřel a kdo se rozvedl u tchánovců na dědině, to je pro mě neužitečná informace. Jinak jsem se strašně moc poučila, že nejlepší je si to "posrat" po svém, tj. moc si nic nepůjčovat a dělat si věci jak my chceme, aby se člověk necítil zavázaný, to se mi strašně, ale strašně už vymstilo, ale to by bylo na dlouhé povídání.