Re: Sousedské vztahy na vesnici

Že Vám tady do toho lezu, ale musím se stejně jako kreditka zastat Žubky, co se psa týče. Žiju na vsi nějakých 8 let. Je to vesnice o cca. 200 lidech. Převážně starší ročníky, ale postupně se sem stěhují mladé rodiny. Psa má na zahradě každý druhy. Tady se nebere pes jako člen rodiny, jako domácí miláček, jak to mají lidi ve městech. Pes je "havěť" co má sloužit (hlídat barák). Tchánovci měli psa. Ten nikdy nebyl na procházce, žil jenom na dvorku. Nevím jak je velký přesně, prostě dvorek, kolem dokola obestavěný. Tchánovci mu dávali žrát zbytky, co zbylo od oběda, když nebyly zbytky, dostal třeba rozmačkaný rohlík v mlíce. Takhle to tady ale dělá většina a nikdo to nebere jako týrání. Pes není vyhublý, ani bitý. Hlavní je aby hlídal a nestál moc peněz. To je každej chytrej, od počítače, ale kdo mezi takovými lidmi nežije, tak nikdy nepochopí, jaké zle si může mezi lidmi udělat. Už bych jenom opakovala to, co napsala kreditka. Udáním si udělá takový zle, že nebude moc ani vyjít z baráku. Na vsi se nic neutají. K čemu jí pak bude pocit, že jenom ona je ta správná a spravedlivá?

Pálení všeho možného znám taky. Od října do dubna se nedá pořádně spát, bolí mě hlava, ale bohužel, starší lidé tohle neřeší. Pro ně je na prvním místě hlavně to, aby se ušetřilo a dál nic. Hlavně že se ušetří, ale že půlku vsi přiotráví, jim vůbec nedochází. Zase je to tady skvělé pro děti, můžou chodit ven bez dozoru, nehrozí tu přejetí autem, jednou bude syn vzpomínat, jaké měl krásné dětství.