Re: Shodnete se s partnerem?

Řeším stejný problém rozdílného výchovného přístupu rodičů k dítěti, který poznamenal celý vztah (to jaksi v dobách bezdětnosti nešlo předem "otestovat", jaký bude partner otec - k cizím a příbuzným dětem se choval s dojemnou láskou a empatií) - já jsem se s mužem kvůli tomu i rozvedla, protože odmítám "vychovávat" dítě "dlouho nijak, a poté afektivním řevem a fyzickými tresty" (zajímavé je, že na exmanžela doma nikdo ani neřval, ani ho nikdy neuhodil - u nás doma to bylo silně naopak, proto k tomu mám logicky zvýšený odpor) místo vysvětlováním a vlastním dobrým příkladem, ale nezletilému dítěti jsme logicky dál oba rodiči s právem rovnoměrného styku pod pohrůžkou policejních exekucí a víc s tím nenadělám, instituce jsou jak známo na straně "obětavých otců" než dětí, a já, ani "v zájmu dítěte" (příkaz ze sociálky, jakože abych dávala dítěti, které odmítá žít s otcem, který se k němu chová jako hulvát, dobrou motivaci), nejsem schopná a ochotná milovat a ctít člověka, který se chová ; na sociálce mi řekli, že hlavně že se otec zajímá, JAK se zajímá, že to by řešili až v případě opravdu vážných fyzických napadení či zneužití, facky nebo modřiny jsou prý úplně OK ).

Čili fakt nevím, co s tím, a upřímně, původně jsem myslela, že mi poradí právě Kamisi, na kterou jsem se chtěla obrátit, nicméně v tom jsem si všimla jejího totožného tématu...