Odpovím hromadně, asi bych měla uvést pár věcí na pravou míru a začít pěkně od začátku...
Bydlíme na vesnici o 25 chalupách (a bytovce). Máme tady vybudované hospodářství a bydlíme v podnájmu v podkroví chalupy mých rodičů. Před 2 měsíci jsme ale dostali od nich "ultimátum", že se musíme do konce října odstěhovat, nicméně koně můžou zůstat. Nezbylo nám tedy nic jiného než začít rozjednávat koupi jediného volného bydlení tady na vsi - bytu v bytovce.
Současně jsme se snažili najít i nějaký pronájem v okolních vesnicích, případně prodej něčeho vhodného, kam bychom mohli i se zvířaty, ale blízko nikde nic není a nebo je to zcela mimo naše finanční možnosti.
Pokud nakonec dopadneme tak, že budeme muset jít do podnájmu až do města (cca 15 km), bude to pro mě znamenat denně vstávat ve 3:30 abych stihla dojet nakrmit koně a vrátit se zpět domů, než manžel bude vyrážet po páté do práce, a odpoledne jeden z nás dvou opět pojede vše obstarat a nakrmit... tohle se nedá fyzicky a psychicky zvládnout, když k tomu připočtu ještě naše dva rarachy. O tom, kolik peněz projezdíme na benzínu navíc radši ani nemluvě (rozpočet by tyhle peníze navíc neutáhnul).
Každý normální člověk by to dávno, dávno vzdal, jenže nám nic jiného nezbývá.
Otázka k té kupní smlouvě - naše právnička by jí udělala, nicméně to jaksi přes realitku neprošlo, že... zkrátka od samého začátku s tím byly problémy!
Jinak byt paní prodává už minimálně 2 roky a z toho rok už v něm nebydlí, je to prázdné (ehm, plné humusu), nikdo neví, kam se odstěhovala, jediné dva kontakty, které mám, jsou nedostupné (telefon nedostupný, na Facebooku si nás zablokovala), takže s ní mohu komunikovat jedině přes našeho společného kamaráda (kluka z té bytovky), přes kterého mi vzkázala, že se máme domluvit s realiťákem, že má úplně jiné a důležitější starosti, než řešit prodej bytu