Re: Malé děti, málo času a krize v manželství

Elwing, tak třeba kluci měli z pokoje spíš tu tělocvičnu...tuš domů taky nesmí, modelína ano, vodovky tempery též.....po posteli skákat nesměli- lamely by to odnesly.....běhat po bytě mohli, odrážečku jsem jim domů nebrala, byli jsme 6-8hodin venku, tak jezdili tam. TV jsem jim skoro nepouštěla.....později večerníček. Vyjimečně kouzelnou školku asi pětiletým, ale to je nebavilo, takže skončili na dokumentech na čt2

Jo mladší syn byl enuretik....,ale po operaci dobrý....moje mamka to brala jako moje selhání spoustu let....po té operaci už naštěstí ne. Možná to byl i důvod proč je tam nechtěla.....chtěli být venku, TV je nebavila. Když pršelo bazén to jistil.

..kotrmelce uměli popředu i pozadu....a pak přišel první rychlý růst 3-4roky o12cm.....a učila jsem to toho staršího znova a jak se nesžil s tělem, začal úplně šíleně běhat......to se spravilo okolo 10-11roku......bohužel přišel další růst 13-14let o 20cm....od té doby má problém udělat rovně kotrmelec pozadu.....a salto už od té doby taky neumí...čerstvě se ho naučil.....někdy v těch 13.....běhání to neohrozilo...
takže ani to, že se jim věnuješ je ti k ničemu, když vyrostou.....víc než mají.

Tlustý nejsou.....spíš vychrtlý 186cm/56kg. Druhý má 176cm/55kg.

Starší je knihomol....mladší je spíš manuálně zručný(po manželovi teda není, neměl ani ten příklad)....opravil už ve školce kde co.....magnety na skříňkách uměl vyměnit už v 5letech....starší proti němu se jeví spíš nešikovně.

Kolo zvládnul mladší dřív, starší později, lyžují oba-běžky je baví víc, bruslí též, plavou od miminek. kdysi horolezili, florbal hrály, běhali OB....

Kresba....syn je absolvent v Zuš výtvarný obor. Starší se sportem závodním OB přestal- zdravotní důvody. Mladší skončil s OB a začal s pořád závodí v MTBO.

Učí se dobře oba jsou na 8G. Mladší malinko hůř....má DYS, ale je to čím dál lepší, navíc je má vrozený po mě, takže paráda....to jsou vlastně ty lepší.

Pomoc psychická už léta od kamarádek.....

Osobně si myslím, že spíš příklady táhnou a taky né vždycky spousta toho je vrozeného....., než jestli mají dost hraček......

Jediný co mě rozladilo je přistup prarodičů z obou stran......absolutní nezájem i 2x za rok na narozeniny.......takže vysvětlovat klukům proč nepřijedou......
To beru jako své největší selhání, že jsem je nepřesvědčila, aby se jim aspoň pár dní v roce věnovali.....to bude ta sobeckost z jejich strany......klídeček, nohy na stole.....naklizené byty, sterilní čistota.