Re: Úbytek mentálních schopností u seniorů

No - dívala jsem se na ten test a zarazila se u otázky - kolikátýho je. Já chodím do práce, tudíž vím, který přesně je den, ale kolikátýho je - jedu ve všem zpětně a datum není důležitý - pokud bych zrovna ten den neměla nějaký termín, tak nevím datum.
a myslím si, že lidé, co jsou prostě doma, tak nemusí přesně vědět ani který je den. Proč taky - otevřeno je vždy a všude a když zrovna ten den nejde k doktorovi, tak nemusí vědět.
Takže tyhle otázky jako detekce nějaké formy demence mi přijdou "amatérský" - když už ten člověk neví adresu, tak to přece každýho napadne, že je problém.
A co se týká toho počítání a psaní - jak jsem psala, tchýně počítat neuměla nikdy a se psaním měla problémy jako cizinec, tudíž se psaní vyhýbala, manžel říkal, že už jako kluk se ani nechtěla podepisovat třeba pod úkoly nebo žákovskou.
Takže u ní tohle neznat není znakem demence - teda si myslím.
U ní je to spíš to, že si cosi vzpomene, že třeba manžel řekne, že zítra nepřijde a ona na to zapomene a tvrdí, že říkal, že přijde. nebo že jí řekneme nějakou podstatnou věc, pro ni podstatnou, ten den si ověříme, že to bere v úvahu a ona pak tvrdí, že to není pravda, že nic podobnýho jsme jí nikdy neříkali. Že zapomene, jak se ovládá televize, telefon, pračka - ne napořád, ale prostě nemá den a pak zapomene, ačkoli
jiný den tu činnost dělá automaticky bez přemýšlení.
A je teda pravda, že kdyby před ní mluvili o nějaké formě demence, tak bych se ozvala - aby brali v úvahu, jak se ona musí cítit.
Chci se zeptat - proč ses u doktorky nikdy neozvala, ne před babi, ale já bych ji usadila u sestry a šla si s doktorkou na toto téma pohovořit. Ono to doktorce prostě nepřijde, diagnoza jako diagnoza, sděluje to stejně, jako by říkala, že má angínu. A tak jí musí někdo říct, že takhle fakt ne.