Re: Život se sobcem

Muj syn ma nejtezsi obor na skole a uz jich desne moc odpadlo/preslo jinam/opakuji/nevim. Nevim, zda to dodela, v nejhorsim tez nekam prejde.

Nema jednu zkousku z matiky - z prvaku za nejaky velky pocet kreditu. Takovych je tam mnoho.

Uvidime. Bylo mu minuly tyden 22 let a kdyz jsem sem zacala chodit, bylo mu 3 a 1/4, jsem rada, ze jsme prezili obdobi, kdy jsem ho/je oznacovala chcipakem, davno jsem to zmenila na fakan a stale mi je to vycitano. Modri samozrejme vedi.

Vetsina lidi, co sem chodi a poznali mne od toho roku 1999 tedy vi, co je zac, myho fakana znaji, rozhodne se s nim neboji seznamit, nektere deti zde treba doucoval, s jinymi nicky zde chlastal, jindy mne treba jen vezl na sraz, jindy se venoval malym detem u nas / u nich doma. Casto treba rekne:
Hele mami, co ten malej chlapecek od XY?
uz jsme tam dlouho nebyli!

nebo
No mami! Ta mala od AB uz davno chodi a mluvi, jak dlouho jsme ji nevideli ?! Vzdyt nas uz nebude znat, nebude si nas pamatovat, musis ji pozvat!

Nevim, proc se obavat seznameni jak meho, tak mych blizkych. Vzhledem k tomu, ze nase rodina je miniauturni, hodne osob zde zna treba i meho tchana, o mem muzi nemluve.

Za Rosdnu jsem rada, myslim, ze i mnohe nicky jsou naopak radi za pratelstvi se mnou a s mymi blizkymi. Miluji mnoho deti, ktere se zde za tu dobu narodily, k nekterym mam velmi uzky vztah a mi blizci take.