Re: Povaha našich dětí

Ananto, mně přijde, že od ní žádaš víc než od sebe samé.

Moje dcera měla krásný a úzký vztah s mojí mamkou. Mamka umřela, když jí bylo šest. Bála jsem se její reakce, když jí to řeknu.
A ona mi řekla- chudinko moje, ty už nemáš ani tatínka a ani maminku.
To bylo všechno. Žádný pláč, žádné scény, nic z toho, čeho jsem se bála.
Děti reagují prostě jinak.
Neříkám že nebyla smutná, byla. Ale bylo to prostě jiný, než jsem se obávala, protože bylo už nějakou dobu jasný, že mamka odchází a já si myslela, že to dceru semele.