Diskuze : Hlavní : Miluji ženatého muže

Jee to byl prvni den? ,

Jo, to je určitě ten hlavní problém. A někteří lidi by byli raději s kýmkoliv než sami.
Ale jde to se naučit...protože ve své podstatě je člověk sám i v páru nebo mezi druhými lidmi...a naopak zjistí, že není sám, když se cítí sám.
Myslím, že je to hlavně o pocitech.

Kiviku, já taky ráda vím. Protože pak se mohu nějak rozhodnout, lepší pro mne, než když je něco skryté. Strašně bych si přála jistotu...ale . Tak snad - určitou jistotu...to by bylo fajn.

Jo, jsi velmi rozumná - jen to ještě jakoby vevnitř přijmout a zpracovat. Nejen v hlavě, i když v té hlavě to je naprostý základ, to je prvotní - uvědomit si, co chci, a co nechci.

a ještě jedna věc - někdy toho druhého vnímáme v jeho masce, kterou si pro nás navlékl. Někdy je strašně obtížné se vyrovnat i s tím, co je pod tou maskou hodného, šikovného, zábavného a hezkého člověka...aby člověk nebyl zamilovaný jen do té své představy o člověku...protože pak se dostaví deziluze jak...Brno

"A co můžu cekat od člověka, který si sotva přivezl dítě z porodnice, obrazně řečeno, a klidně si ho opustí ? Jedině tak to, že udělá totéž zase znovu..."

Uf, myslím, že jsi opravdu moudrá ženská, protože uvažuješ takhle i v momentě, kdy jsi zamilovaná a kdy to bolí (protože si myslím, že máš stoprocentní pravdu, a tím, že se tý bolesti nebojíš teď, se vyhneš mnohem horší v budoucnosti, protože je značná šance, že by Ti proved to samý.)

Moc Ti fandím a opravdu nemyslím, že by tak fajn ženská jako Ty neměla šanci někoho fajn najít (a i kdyby ne, tak by to bylo pořád lepší než být s někým takovým, kdo by Ti téměř jistě zkomplikoval život)

Zklamané naděje, to je přesné. A asi je to celý můj problém. Stále si představuji věci a mám naděje. Měla bych se naučit být šťastná teď a tady a sama se sebou. Potom by mě to možná tolik nebolelo, to zklamání