Diskuze : Hlavní : Cizí jazyky

Alco, já dávala na gramatiku přednost českým učitelům, od anglických jsem to nějak nepobírala, a zažila jsem jich velkou škálu, takže to určitě nebylo tím, že by všichni byli špatní. Jediná výjimka byl lektor, co se tu oženil, usadil a naučil česky. Dokázal líp přiblížit ty jevy češtině, i když to dělal anglicky. To myšlení v cizím jazyce jsem pochytala spíš z knih.

Alco, jo, taky mi moc nevyhovuje přepínání mezi češtinou a cizím jazykem. Ale jde to až od určité úrovně, která na ZŠ většinou ještě u dětí není. A hlavně - pro mě to funguje nejlíp, když to používání jazyka má smysl, není to bezúčelné (což pro mě ty otázky na osobní život ve škole jednoznačně jsou - daná slovní zásoba by se dala klidně trénovat na ilustrativních situacích). Jó, když jsem nedokázala paní na vrátnici vysvětlit, že mi dala povlak jen na polštář, ale ne na deku, a na slovíčko, které jsem si našla v kapesním slovníku, reagovala tak, že mi přidala ještě jednu deku, ale povlak žádný, tak jsem si pak sakra rychle zjistila, jak se řekne francouzsky to pitomý povlečení, abych nemusela spát druhou noc pod hnusodekou
Ale že bych jen tak chtěla odpovídat učiteli na otázku, jakou barvu povlečení mám doma na své posteli...tak to jako ne

Jano, tak o tomhle je tahle diskuse. Jak to lze řešit u lidí, co primárně válčí s nejazykovým problémem, ale v tom jazyku se to odráží? Něco by asi vyřešila možnost výběru z okruhu téma a umožnění nějaké volby způsobu procvičování. Jinak pokud vím, existují různé způsoby výuky jazyka, ale já o nich nic netuším, takže neposoudím jejich vhodnost z tohoto směru. A obecně by asi bylo fajn, kdyby učitelé věděli, že takový lidi jsou, a nezaměňovalo se to za nezájem

Bouřko, ti soukromí učitelé byli vážně velká pomoc (naštěstí byli všechno známí mých rodičů, jinak by mi to asi těžko mohli platit).

Pobyty v cizině naopak miluju:) Tam si na sebe "obléknu roli" - turistka, stážistka, posluchačka... a v "roli" umím mluvit dobře. Navíc pobyty v cizině mají tu obrovskou výhodu, že se tam člověk zná jen s minimem lidí, takže ta sociální zátěž je mnohem menší. Po práci se vrátím do samostatného prázdného pokoje a můžu si spokojeně být jen ve své hlavě
podobně snáším bez problémů přednášení v angličtině - to je "role" přednášejícího a mluvím klidně celé hodiny. Jenže přednášení není nijak zvlášť sociálně interaktivní. I I když samozřejmě se studenty mluvím, tak diskutujeme problém, je to absolutně neosobní vůči mně.

Jinak za sebe jsem zjistila, že mi výuka jazyka zahraničním lektorem - rodilým mluvčím (ale rodilým mluvčím, co ten jazyk dokáže vysvětlit, ne nadšencem z USA co přijel poznat Evropu a gramatické jevy vysvětlit neumí) vyhovuje nejvíc. Nesnášela jsem otrocké překlady z angličtiny do češtiny a naopak, člověk potřebuje psotupně v tom cizím jazyce myslet a ne se soustředit na jednotlivosti. Navíc leckdy člověk intuitivně význam a kontext chápe, ale nedokáže najít zrovna ten nejpřesnější ekvivalent ve svém jazyce..... Zjistila jsem, že i s chabou slovní zásobou je člověk elckdy schopen bez problému rozumět a pochopit třeba vysvětlené slovíčko a leckteré věci se do hlavy dostávají rychleji díky tomu, že na člověk aprostě v tom jazyce furt někdo mluví. Neexistují žádná zadní vrátka......