| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Diskuze : Hlavní : Vztekání a vzdor

Hejného metoda výuky matematiky je v ohrožení

Josef Kubát

Kromě zastánců se k Hejného metodě vyjadřuje i početný zástup kritiků.

  (?)
[<<Předchozích 60] Názory 6170 z 17291  [Dalších 17221 >>]
Kat 121378
17.7.2017 8:10:32
Sam, promin, ale tve nazory jsou opravdu jednoduchoucke. Ale to je tva vec. Az narazis na dite, ktere tvym uzasnym pedagogickym schopnostem odola a migne sebou o zem klidne 5* denne, pokecame o tom.
Kat 121378
17.7.2017 8:07:01
Sam, tak bud jsi sve dite proste prevalcovala a nebo tu ctes neco, co tu nikde nikdo nepise. A nebo bylo tve dite sice nestandardni, ale zase jinym zpusobem.
Sam01 129844
17.7.2017 8:06:32
Supliku,
Me prijde, ze Bourka se prave dirigovat necha. Tam neplati rodicovske ne, ale dokola vedou diskuse, kdy si dite neco vynucuje. To mi prave prijde zvlastni. Dite prece musi mit nejake mantinely. Ad nocnik- zadne nervy jsem nemela a myslim ze ani deti. Naopak na pekne spodarky slyseli oba. vedeli, ze, kdyz se nezadari, tak je to proste nehoda, kterou uklidime a, kdyz se zadari prijde odmena. Zadny stres.
Shrekyně 151836
17.7.2017 5:06:50
Zzeno, ale dite neni pes. I batoleti, kdyz reknu, ne, nesmis sam do cesty, tak bude vzdycky nasledovat B - protoze by te mohlo zajet auto. Pristup - nesmis, protoze jsem to rekla a ja jsem rodic, ktereho musis poslouchat, jinak prijde trest - je autoritativni vychova. To, ze diteti vysvetluji, proc neco jde a nejde, je pro me klicove pro nastaveni otevreneho vztahu. Vubec to neznamena, ze me bude dite dirigovat. My se proste na vsem domluvime. A ano, jsou situace, kdy si i zarvu, treba kdyz se mi na rusne krizovatce snazi vytrhnout. To ho chytim pevne za ruku, prevedu do bezpeci a pak si s nim sednu a vysvetlim, proc jsem se tak nastvala. Jsou situace, kdy mu reknu - to nemyslis vazne, ze se me na to znovu ptas. Nemam svatou trpelivost. Ale povazuju dite za pravoplatneho clena rodiny, takze ma pravo vedet, proc se veci deji tak, jak deji a ma pravo na to rict svuj nazor a o nekterych vecech, dle veku a aktualnich schopnosti ditete, i spolurozhodovat. Ta pravomoc a odpovednost s vekem prirozene narusta. Nejlepe funguji pravidla, ktera deti pomohly spoluvytvorit a ktera dobre chapou. U nas ve skole si deti pravidla chovani kazdy rok pripravuji samy na zacatku skolniho roku. Objevuji se tam blazniviny, jako ze se nesmi skakat do ohne, ale i normalni veci, jako ze po schodech se nebeha, ze se rika prosim, kdyz si chci pujcit hracku atd. Tenhle princip zvladaji i skolkove deti a ta zmena oproti vyvesenemu skolnimu radu, o kterem se nediskutuje, je opravdu markantni. Deti jsou hrde, ze dokazi premyslet o vlastni bezpecnosti a najit zpusoby, jak tu bezpecnost ve skole udrzet a je jim mnohem blizsi pak ta pravidla dodrzovat.
Mandara 137771
17.7.2017 0:22:18
Bouřko, moje starší dcera byla v mnohém podobná tvému synovi. Napíšu ti, co se mi osvědčilo a co si myslím. Jednak se tvůj synek ukrutně nudí. To mají děti, které si nedovedou hrát sami. Pokud jim neposkytneš přehršel podnětů a zábavy, otravují, pořád něco chtějí a vynucují si, provádí lumpárny. Takže popřemýšlej nad tímto. Zásadně nic nevysvětlovat. Přikázat a když se zeptá proč, odpovědět, protože to maminka říká. Vysvětlovat můžeš hodně, běžné situace i formou příběhů, ale ne ve chvíli, kdy má něco udělat, tam to musí být bez diskuze. Pochopit jeho myšlení. Pro něj je nesrozumitelné, že jednou nanuk může a podruhé ne, dáš mu tyčinku, pak bonbón, ale další sladkost už nemůže..hraje si s tátovým nářadím, ale sám nemůže..Stanov přesně den (dny), hodinu, kdy nanuk dostane bez ohledu na počasí nebo jiné okolnosti, a budeš mít pokoj. V určenou hodinu dostane určitý počet sladkostí. Na tátovo nářadí nesmí sahat vůbec ani v jeho přítomnosti nebo mu bude naopak neustále k dispozici. Atd, atd. Chceme po dětech, aby přemýšlely jako my, ale mnohé to do určitého věku nesvedou, naše logika jim nepřijde logická, chybí jim naše zkušenosti.
Lassiesevrací 134328
16.7.2017 23:13:38
Sam, chápu dobře, že jsi viděla nějaké cizí dítě, jak se vzteky válí po zemi a udělala sis závěr o špatné výchově? Nebo to dítě osobně znáš a víš jistě, že dítě nemá nějakou specifickou poruchu, kterou matka úplně korigovat nedokáže(?).

Tina+Jiřík2008 81121
16.7.2017 23:13:35
Šuplíku, přesně, my třeba na jednu stranu synovi v něčem ustupujeme dost, nebo spíš bereme ohled na jeho potřeby, nebereme to jako, že děláme dítěti otroka....ale na druhou stranu v určitých věcech má ty hranice dané a nejede přes to vlak...nikdy si třeba nic nevynucoval v obchodech, žádné scény...prostě jsem mu řekla, že třeba někdy příště to koupíme...sám už pak chodil třeba po krámě, ukazoval mi různé věci a říkal "hele mami, tohle je pěkný, to bychom třeba někdy příště mohli koupit...." a tím to končilo:-) a zůstalo to tak dodneška...nebo u silnice mi vždycky dával automaticky ruku a když jel na odrážedle, nebo na kole, tak vždycky stavěl cca metr před obrubníkem a čekal...nikdy se nestalo, že by nezastavil.... takže v určitých věcech má dané hranice, nebo pravidla, které ani nezkouší překročit...ale je jich jen pár, těch nezbytně důležitých...
Šuplík 137953
16.7.2017 23:04:15
Sam, nevsimla jsem si, ze by tu kdokoli propagoval nechat se dirigovat od ditete.
K nocniku - velice me mrzi, ze jsem se nechala zblbnout historkami o detech, ktete maji byt v roce a kousek bez plen. Usetrila bych si totiz spoustu nervu.~d~~d~
Tina+Jiřík2008 81121
16.7.2017 22:59:37
Sam, myslím, že každá víme, co naše dítě snese a dokáže a jak s ním můžeme a máme jednat...to, že bylo tvoje dítě bez plen od 14 měsíců je super, ale nedokazuje to, že jsi lepší máma a že máš lepší výchovné metody než ta, jejíž dítě to zvládlo až ve 3 letech...my jsme se třeba snažili nabízet nočník formou hry už od roku a kousek...ale co mám jako dělat, když dítě při jakémkoli pokusu o seznámení s nočníkem řve jako protržené a odmítá si na něj sednout? Odmítá čůrat ve stoje venku a i doma na záchod? Nemysli, že jsme nezkusili všechno možné i nemožné...no a pak když jsme těsně před 3.narozeninami jednou zase udělali další pokus, tak to najednou šlo hned a během jednoho dne bylo vyřešeno...žádné nošení náhradního oblečení, vysazování na nočník, žádné utírání počůrané podlahy a čištění koberce nebo sedačky...prostě během jednoho dne mu to pak docvaklo a od té doby si chodil sám....no a co, zajímá to dneska někoho, v kolika letech to zvládl? Pozná se, které dítě bylo bez plen v roce a které ve třech?~;)
Sam01 129844
16.7.2017 22:48:41
Tino,
evidentne se na vychovu divame zcela odlisne. Ja proste nejsem ochotna byt otrokem svych deti. zastavam nazor, ze hranice maji byt jasne nastavene a to nic nemeni na tom, ze jsem jim k dispozici, kdyz me potrebuji. Tobe je jedno do kolika ma dite pleny a dudlik, ja si naopak zakladam na tom, ze mam dite od 14 mesicu bez plen. Nemyslim si, ze bych svoje deti nejak trapila. Vse i to ucenina nocnik probihalo hrou. Ty mas dite male. Ja jedno dospele a druhe temer dospele. Prezili moji vychovu oba.😉
[<<Předchozích 60] Názory 6170 z 17291  [Dalších 17221 >>]


(C) 1999-2018 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.