Diskuze : Hlavní : Rodina a jak v ní přežít

Ananto, netusim. Vubec nevim, do koho je, ta nase holka. A nevyznam se v ni. Vubec nedokazu rict, jaka vlastne, protoze je trochu jako Jekyll a Hyde. A vlastne casto netusim, jak na ni. Coz je desny, protoze jinak lidi i deti "ctu" celkem dobre.

Presne jedno dite za odmenu ,druhe nekdy na masli. Kdyby druhe bylo prvni ,nevim jestli by jeste nejake bylo. Diky bohu jsem si uzila nadhernych klidnych pet let se starsi. Mladsi je za to velky mazel,bud ji jsem schopna sezrat samou laskou nebo vyslat na mesic

Obe dve dcery hodne rozdilne,strsi mirny introvert, bezproblemove dite i pubertak. Mladsi cholerik sensibilni,stoji me to.hodne sil ji.vychovavat. nekdy jsem z ni tak vystavena ,ze na ni nemam naladu. Obe ale miluji velmi,jen.tu jeji pubertu musim prezit. Manzel je klidas,ja mirny cholerik. Mladsi je trochu.jako ma mamka

Dcera má vždy pravdu, je nejchytřejší, ironická, sarkastická, cynická, nic jí není dost, má brutální a černý smysl pro humor.
Vzájemně se těmito vlastnostmi dokážeme vytočit k nepříčetnosti.

Syn... manžel mi jednou říkal, že mu stačilo sedět vedle maminky a bylo mu dobře, nic víc nepotřeboval. Tak to má po něm:) Taky to, že oba vědí, že nejlepší je, když udělají, co řeknu a pak mají ode mě pokoj:)

Dcera je hodně po MM a jeho rodině. Extrovertní, průbojnější, ctižádostivější mnohem víc, než já. Jako dítě byla navíc takové "sluníčko", prošla si sice i obdobím vzteku, ale to bylo krátké. Byla jsem za to hrozně ráda, byla bych nerada, aby měla moji dílem zádumčivou, dílem laxní povahu. Navíc nebyl problém s přechodem do školky, se socializací, výchovou k samostatnosti.
Problémy to začalo dělat v dospívání, kdy rychle získala pocit, že mě osobnostně přerostla, že její povaha je celkově lepší, moji povahu nechápe, považuje to spíš za vadu, než rovnocennou povahu. Teď k sobě máme dost daleko a moc spolu nejsme. Hodně tíhne k MM.
Nedávno tu o tom byla poměrně obsáhlá diskuse.