Diskuze : Peníze a bydlení : Nádobí a příbory

Jo a ještě často dělám kaše - ovesnou, rýžovou, jáhlovou a polentu. Bez práce a otravného míchání

Rodinova, já s tím problém nemám Ale ona jde předsmažit i večer, dělám to, když vím, že ráno stíhat nebudu, pak se akorát vykašlu na zatahování masa.

Bát se netřeba, je to dělaný, aby to pracovalo bez dozoru. Naposled - ráno při přípravě snídaně jsem osmahla cibulku, zatáhla krůtí stehna nasolený večer před spaním, hodila do pomaláče s hrstí přes noc namočených hub. Do hrnce si dala namočit rýži a odešla s dcerou na celé dopoledne do herny na cvičení. Po příchodu vypla hrnec, zapla plotýnku pod rýží, než jsme se převlíkly, prostřelo se a nakrájela jsem nějakou čerstvou zelenin, bylo hotovo a šlo se jíst. Geniální Až se vrátím do práce, tak to akorát zapnu na pomalejší chod a odpoledne přijdu k hotovému.

No tady právě funguje to, že i jídla, kde to přidáváš postupně, tak můžeš naházet najednou.

Koliesko, právě že v tom je rozdíl. S vychytanýma receptama už často opravdu jen nahážeš a přijdeš, věnuješ 10 minut dokončení a hotovo. Samozřejmě záleží na jídle, ale dost často to tak je. Svíčkový a guláše si v průběhu vůbec nevšímám, naházím a konec, svíčkovou pak už jen proženu tyčákem a dodám šlehačku (povařím chvíli na sporáku, ale když si to načasuješ, tak lze i v hrnci, akorát si s ní musíš vzpomenout s cca půlhodinovým předstihem).Nejvíc práce je na začátku, když si předsmažíš nebo zatáhneš suroviny. Ale lze to vynechat, když jó chvátáš, a dává to vcelku přijatelné výsledky. Nehrozí připálení, oproti troubě malá spotřeba energie, nemusíš u toho stát, přidaná hodnota už promíchaných chutí.